Blair není superman Blízkého východu

Přestože Blair prý původně žádal větší pravomoce, jeho současné poslání v regionu to nijak neulehčuje, jelikož palestinský partner kvartetu - hnutí Fatáh Mahmúda Abbáse - nemá z kanceláří na Západním břehu velký vliv na skoro půldruhého milionu Palestinců v pásmu Gazy. A nejnaléhavější je momentálně zastavit násilí mezi Fatáhem a Hamásem.

Po Hamásu mocenská čtyřka požaduje, aby se zřekl teroristického boje, uznal Izraeli právo na existenci, ale k jednání mezi Blairem a touhle organizací v brzké době nedojde - už kvůli Spojeným státům, které mají Hamás na seznamu teroristických hnutí bez ohledu na jeho úspěch v loňských palestinských volbách. Ostatně i portugalské předsednictví Unie podmiňuje jednání s Hamásem minimálně uznáním Izraele.

Aby tedy mohl Blair ve své záříjové zprávě pro OSN vůbec mluvit o úspěchu, musel by všechny zúčastněné přimět k jednání o budoucím politickém uspořádání regionu. Pomůže k tomu Blairovi a sobě alespoň Izrael? Nepřímo už tak činí, jelikož podpořil Abbásovu pozici tím, když začal jeho palestinské samosprávě vyplácet zmrazené miliony a nedávno přislíbil propustit z vězení dvě stě padesát příslušníků Fatáhu. Ale přestože izraelští politici nyní mluví o pozitivní atmosféře, jejich vstřícnost má svoje tradiční mantinely. Jednat o postavení Jeruzaléma jako budoucím hlavním městě palestinského státu nebo návratu k původní hranici nemají na pořadu dne.

Blairovu pozcii navíc komplikuje desetiletá kariéra v Downing Street. Jako patron Severoirského mírového procesu podle pozorovatelů uspěl, tam ovšem - kromě svého britství - nebyl zatížen minulostí, která by mohla napovídat nadržování té či oné znepřátelené straně. V případě izraelsko-palestinského konfliktu v něm ale arabský svět vidí nejvěrnějšího spojence amerického prezidenta Bushe při invazi do Husajnova Iráku a zejména komentátoři z islámských zemí mluví v souvislosti s Blairovou ani ne měsíc starou rolí o tom, jak se dá z císaře Nera udělat vrchní hasič Říma nebo z lišky správce kurníku. "Bush ho chtěl jen odměnit za jeho nepřátelství k Arabům," hodnotil Blairovo červnové jmenování třeba egyptský týdeník Al-ahrám. "Jestli se bude udělovat cena pro nejméně důvěryhodnou instituci a politika," přisolil si pak bejrútský Daily Star, "Blízkovýchodní kvartet s Blairem by měli být nominováni jako první." Navíc si protivníci izraelského státu dobře pamatují, kde stál britský premiér Tony Blair v libanonském konfliktu Izraele proti Hizballáhu.

Dnešní oddělená jednání s izraelským premiérem Ehudem Olmertem a předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem měla být pro Blaira pouze prvním kolem, ze kterého se neočekávaly žádné konkrétní výstupy a kritizovat Blairovu vyjednávací korektnost přísluší zatím jenom neobjektivním pozorovatelům s vlastními protiblairovskými předsudky.

Zdali zmocněnec Blízkovýchodní čtyřky vystoupí ze stínu americké ministryně zahraničí Riceové a vymaní se z mediálního obrazu pudlíka Ameriky, poznáme nejdřív za pár týdnů. Washingtonský realismus mu ale zatím nedává právo na zázraky: "Tony Blair bude mít příležitost spolupracovat s těmi, kdo v oblasti podporují demokracii a mír, a to také dělá," komentoval expremiérovo poslání mluvčí amerického prezidenta George Bushe a dodal: "Není to ale žádný superman, nemá jeho pláštěnku." Snad by si ji Tony Blair ani nasazovat neměl.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .