BIS: Mezi špiony z Ruska a Číny jsou i akademici, rizikem jsou také protiromské nálady

Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přijíždějí z Ruska a Číny do Česka kromě zpravodajců krytých diplomacií i samostatní špioni, například akademici, turisté a podnikatelé. Nejvýraznější rizikový faktor pro demokratické zřízení Česka pak loni podle BIS představovalo zvýšené mezietnické napětí v některých regionech. BIS dnes zveřejnila poznatky ve výroční zprávě za rok 2013.

Na vliv agentů z Východu upozorňuje již několik předchozích let. Cizinci podle kontrarozvědky sledují hlavně ekonomické zájmy. Jejich počet je prý setrvale "extrémně vysoký".

"V případě ruské diplomatické mise byl i v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký a navíc je doplňován zpravodajci, kteří do ČR cestují samostatně - turisté, experti, akademici, podnikatelé," píše BIS.

Hlavním cílem zpravodajců z Ruska a Číny je podle kontrarozvědky upevňování a další rozšíření jejich vlivu. Rusové se prý snaží o mediální a společenský vliv k podpoře jejich ekonomických zájmů. "V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v ČR," dodali zpravodajci.

Důležitým partnerem pro "vedení otevřených, poloutajených i utajených vlivových operací" jsou pro zpravodajce z Východu vybraní Češi, kteří jim prý pomáhají vědomě nebo nevědomě. "Při budování přístupových a vlivových sítí v ČR jsou pro Rusy i Číňany důležití novináři, členové parlamentních politických stran, státní úředníci, lobbisté, networkingové organizace, organizace zaměstnavatelů či zaměstnanců," píše BIS.

Prevencí špionáže je podle BIS uvědomění si, že zájem cizích diplomatů nebo expertů o konkrétního člověka není určený osobní nebo profesní výjimečností zájmové osoby, ale je nutné připustit i možnost rizika zneužití tohoto zájmu.

Demokracii loni ohrožovalo mezietnické napětí

Nejvýraznější rizikový faktor pro demokratické zřízení ČR loni podle BIS představovalo zvýšené mezietnické napětí v některých regionech. Protiromské nálady části veřejnosti by se totiž mohly stát pro bezpečnost státu výraznějším problémem než sice extrémnější, ale méně početné skupinky pravicových radikálů, vyplývá ze zprávy.

Zpravodajci konstatovali, že loňský rok přinesl další sérii protiromských demonstrací, často doprovázených násilím. Spouštěcím mechanismem těchto akcí většinou byly menší incidenty mezi zástupci romské menšiny a majoritní společnosti.


Bezpečnostní informační služba (BIS)
Státní zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti, takzvaná civilní kontrarozvědka. Získává, shromažďuje a analyzuje informace, které mají význam pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení a ekonomické zájmy státu. Za činnost BIS je zodpovědná vláda, která jmenuje a odvolává ředitele. BIS je samostatným státním úřadem, nespadá pod žádné ministerstvo.

"Frustrace běžných občanů pramenící z problematického soužití s některými zástupci romské menšiny a z neřešení této situace může kdykoli - v důsledku sebemenšího impulzu - vyústit nejen v radikálnější projevy a v podporu populistických či pravicově extremistických subjektů (...), ale může vést i k eskalaci problému a zejména k nárůstu skepse a nedůvěry obyvatel vůči demokratickým principům ČR," varovala kontrarozvědka ve své zprávě.

Podle BIS občané postupně ventilovali své negativní postoje vůči romské populaci například i kvůli některým policejním opatřením, která u nich vyvolávala pocit, že policie "chrání pouze Romy", zatímco při každodenní ochraně zdraví a majetku "běžných" obyvatel není její činnost dostatečná.

Svou roli prý sehrála i média, která o demonstracích informovala jako o akcích „extremistů“, přičemž místní si byli dobře vědomi, že dominantní část účastníků tvořili oni.

"Negativně lze také hodnotit velmi často jednostranná a neobjektivní vyjádření různých proromských aktivistů a nevládních skupin, která označovala za příčinu neutěšené situace pouze majoritní společnost a Romy zbavovala jakékoli odpovědnosti za daný stav," uvádí zpravodajci.

Podle ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka je dobře, že BIS o těchto zprávách informuje:

„Je potřeba to zdůrazňovat. Protiromské nálady jsou v Česku významné, mají zhoršující se tendenci. Míst, ve kterých se projevují i nějakými nepokoji ve smyslu demonstrací, shromáždění nebo pozorností ultrapravicových radikálů přibývá.“

„Také souhlasím s tím, že to může být jedno z největších rizik současné demokracie v České republice. Přál bych si, aby zprávy o tom byly podrobnější a konkrétnější. Takové povšechné konstatování úplně nepřispívá k řešení,“ dodává.