Bílé světlo škodí zdraví i přírodě, vadí Drápalové nové LED lampy. Hrdinka: Jde o bezpečnost chodců

Paní Drápalová, proč nesouhlasíte s výměnou původního osvětlení za novější LED lampy?

Kristýna Drápalová (Praha sobě): Nesouhlasím zejména z toho důvodu, který je popsán v naší petici. Je dlouhodobě prokázáno, že bílé světlo v noci má negativní dopady jak na člověka, tak na přírodu. A to dopady poměrně zásadní.

Čtěte také

Nebojte se tmy. Vědec Johan Eklöf zkoumá, jak umělé osvětlení a světelný smog ovlivňují naše životy

Co se týče člověka, hlavní dopad je na kvalitu spánku, to znamená i na kvalitu naší regenerace, kterou prokazatelně bílé světlo snižuje. V nočních hodinách se naše tělo má připravovat na to, že se ukládá ke spánku. Začíná klidová fáze, režim, kdy se má tělo obnovovat a regenerovat.

To samé se týká stromů a hmyzu, i na ně má toto světlo negativní dopady. Je prokázáno, že stromy jsou, řekněme, zmatené v tom, kdy mají shazovat listí na podzim, pokud jsou osvětleny bílým světlem. Protože to pořád vyhodnocují jako vegetační období.

Přílišné používání bílého světla má naprosto devastační dopady na množství hmyzu ve městech. Tím pádem přicházíme o opylovače a celý ekosystém je oslabován.

Pane Hrdinko, jak byste poté, co jste teď slyšel, hájil vyměňování původního oranžového osvětlení za bílé LED lampy?

Tomáš Hrdinka (ANO): K důvodu, proč se osvětlení vyměňuje – je za tím konec technologie. Nařízení Evropské unie od roku 2027 zakazuje instalaci sodíkových výbojek, které v sobě obsahují rtuť. Takže důvod pro výměnu za LED technologii je zjevný.

Čtěte také

iROZHLAS

V Opavě je po setmění moc tma, stěžují si lidé. Město instalovalo úspornější veřejné osvětlení, stíní i stromy

My se teď bavíme o teplotě osvětlení, jak kolegyně zmínila. Tam existují různé pojmy od oranžové přes žlutou a žlutobílou. Pokud se bavíme o bílém a modrém světle, tak já souhlasím s kolegyní, že jsou tu zdravotní studie, které modré složce světla přisuzují negativní vlastnosti třeba na spánek nebo i na vegetaci.

Ale to se bavíme o modré složce, která je součástí celkového barevného spektra. Technologie hlavního města Prahy to vzaly v potaz.

Další důvody pro výměnu osvětlení byly energetická úspora a také pasivní bezpečnost pro chodce a pro řidiče v ulicích. Jako ideální výsledný kompromis vznikla teplota chromatičnosti 3000 kelvinů u nově instalovaných LED lamp. Jsou tam samozřejmě nějaké výjimky. Ale v těchto 3000 kelvinech představuje modrá složka jen malé procento.

Optimálně do 2200 kelvinů

Paní Drápalová, považujete za jisté, že konkrétní světla, která jsou dnes v ulicích Prahy instalována, škodí tak, jak jste řekla úvodem?

Drápalová: Já to považuji za jisté. Ale zároveň si myslím, že není tak důležité to, že to za jisté považuji já. Myslím si, že klíčové je, že to za jisté považuje řada vědců, kteří se tím intenzivně profesně zabývají. Jsou to jak biologové, tak třeba astronomové z Astronomického ústavu a tak dále.

Čtěte také

Astronom: Kontakt se vzdáleným vesmírem potřebujeme, kvůli pokoře. Obloha bude viditelná čím dál míň

Na vzniku petice se podílel zejména Hynek Medřický, který je známý expert na světlo a osvětlování. Zároveň spolupracujeme třeba s Danielem Habartem.

Tito vědci vyvracejí argumentaci hlavního města, kterou tady zmínil pan Hrdinka, tedy že při výběru svítidel se postupovalo tak, aby tam bylo modré složky co nejméně?

Drápalová: Už i pan Hrdinka zmínil, že údajně těch 3000 kelvinů představuje kompromis. Panuje vědecký konsensus, že z biologického hlediska je pro člověka u nočního veřejného osvětlení optimálních zhruba 1800 až 2200 kelvinů. To znamená, že 3000 kelvinů je pořád výrazně víc.

Pan Hrdinka argumentuje tím, že to má být v zájmu zvýšení bezpečnosti a dalších zájmů.  Já si myslím, že to vlastně žádný kompromis není a že ani být nemůže, protože neproběhla žádná veřejná debata o tom, jak veřejné osvětlení v Praze nastavit.

A to je ten hlavní problém, na který upozorňujeme. Proto vznikla petice. Abychom se bavili o tom, jak různé zájmy vyvážit a které zájmy jsou relevantní, nebo ne. Vliv vyššího osvětlení na bezpečnost v noci je velmi sporná věc. Proto bychom chtěli zjistit, na základě čeho Technologie hlavního města Prahy došly k tomu, že se má měnit osvětlení zrovna tímto způsobem.

Kompromis a veřejná debata

Pane Hrdinko, vy jste řekl, že zvolená nová světla jsou kompromisem a že v nich není tolik toho škodlivého modrého světla. Z čeho vycházíte? Protože paní Drápalová to teď popřela a odkazovala se na vědce.

Hrdinka: Vycházím hlavně z vědeckých studií. Rozhodně nebudu oponovat výsledkům zdravotních studií, které hodnotí samotnou složku modrého světla. Já zmiňuji studie, kteří se zabývají pasivní bezpečností.

Čtěte také

iROZHLAS

Veřejné osvětlení v Česku se řídí novými pravidly. Mají omezit světelné znečištění

Mám před sebou jak americkou, tak australskou studii a obě zjišťují, že se zvyšující se teplotou chromatičnosti mají barvy lepší podání. Vidíte chodce, ať už na přechodu nebo podél silnice, na mnohem větší vzdálenost. Když je rozdíl osvětlení 3000 kelvinů a 4000 kelvinů, tak detekujeme osobu na vzdálenost asi o 30 procent delší.

Chápu vás správně, pane Hrdinko, že vy nezpochybňujete, že nově instalovaná světla jsou škodlivější, ale dodáváte, že jsou bezpečnější?

Hrdinka: Určitě jsou bezpečnější. Jak už jsem řekl, zdraví škodlivá je ta samotná modrá složka jako taková při hodnotách třeba 8000 nebo 10 000 kelvinů. Ve studii mám, že hodnoty by měly být kolem 3000 kelvinů, aby tam zdravotní riziko bylo naprosto minimální.

Při této hodnotě chromatičnosti to není ani tak zdravotní riziko, ale spíše to může mít rušivý vliv než samotné zdravotní riziko.

Vyrovnají úspory za energii celkové náklady na výměnu osvětlení v řádu miliard korun? Čím argumentuje Hrdinka, když tvrdí, že hlavní město myslelo na přírodu? A proč je podle Drápalové sporné to, že sodíkové lampy musí být vyměněny do příštího roku? Poslechněte si celé Pro a proti.