Bídníci na holandský způsob
Málem to připomíná slavné Bídníky, ve kterých hlavního hrdinu Jeana Valjeana pronásleduje zcela nemilosrdně inspektor Javert - tohoto (jinak poctivého) policistu totiž nezajímá duch zákona, pouze jeho litera. Tentokrát se příběh neodehrává v revolucí zmítané Francii, ale v dnešním Holandsku - a hrdiny jsou pro změnu dvě ženy-političky: poslankyně somálského původu Ayaan Hirsiová Aliová versus ministryně pro přistěhovalectví Rita Verdongová. Právě ona sehrála úlohu nepříjemného Javerta.
Krásná černoška Aliová je v Holandsku nesmírně populární. Zná ji prakticky každý. Islámská komunita k ní má ale rezervovaný postoj a radikálové ji doslova nenávidí. Není žádné tajemství, že ji chtějí zabít. Aliová totiž prohlašuje, že je "muslimskou ateistkou" a tvrdě kritizuje porušování lidských práv ve světě islámu. Když byl v roce 2004 brutálně zavražděn filmař Theo van Gogh, jeho vrah (islámský fanatik marockého původu) připíchl nožem k mrtvému tělu vzkaz. Adresoval ho Aliové a napsal, že teď je na řadě ona.
Od té doby se tato mimořádně statečná poslankyně parlamentu stala symbolem odporu proti radikálnímu islámu. Důvodem vraždy Thea van Gogha byl totiž film o těžkém osudu žen v islámu. S provokativním filmařem na něm spolupracovala právě ona. A její bezpečnost se stala otázkou národní cti - jenomže když přišlo na lámání chleba, dopadlo všechno jinak.
Příběh se začal odvíjet po dvou linkách - na státních úřadech a v domě, kde Aliová dosud bydlí. Co se týče úřadů, kamenem úrazu se stalo její občanství. Do Holandska totiž utekla v roce 1992 - a požádala tam o azyl, neboť ve své zemi byla přinucena k dohodnutému manželství se vzdáleným příbuzným. Uvedla přitom falešné jméno a nesprávné datum narození. Proč? Aliová tvrdí, že ze strachu, aby nebyla vydána zpět svému klanu, případně aby ji tento klan v Holandsku nevypátral.
Když ale vstupovala do politiky za liberální stranu, všechno tehdy řekla - dnes poukazuje na to, že šlo o veřejnou informaci. Věděla o tom také ministryně pro přistěhovalectví Rita Verdonková, jež je ze stejné strany a jež ji prý nedávno soukromě ubezpečovala, že v tom není žádný problém. Teď se stal z ministryně zmíněný inspektor Javert. Verdonková rozhodla, že Aliové bude zrušeno občanství.
Vedly ji k tomu velice pozoruhodné okolnosti. Verdonková je ambiciózní a pomýšlí na premiérské křeslo po volbách v příštím roce. Vystupuje jako "ijzeren Rita", tedy "železná Rita", která udělá pořádek hlavně s nelegálními přistěhovalci. Má tak trochu imidž zavražděného populisty Pima Fortuyna a ráda si také říká "jednoduše Rita". O stranické nominaci se bude rozhodovat koncem tohoto měsíce a její rival Mark Rutte je silný soupeř. Verdonková se tedy rozhodla ukázat, že je skutečně železná paní - a to na případu pronásledované Aliové.
Je z toho pořádná bouře. Parlament žádá, aby svoje rozhodnutí přehodnotila a její šéfové, včetně premiéra Balkenendeho, nešetří kritikou. Její popularita mezi liberály výrazně poklesla, takže dosáhla přesný opak toho, co chtěla. Ona sama teď tvrdí, že se na případ znovu podívá a je samozřejmě připravena posoudit novou žádost o občanství, pokud si ji Aliová podá.
Neméně zajímavý je sousedský příběh. Aliová je pod neustálou policejní ochranou a stát jí našel byt, jehož adresa měla zůstat utajena. Obyvatelé 14 zbylých partají ale brzo zjistili, kdo se k nim nastěhoval. Jedenáct sousedů se obrátilo na soud se žádostí, aby se Aliová vystěhovala, protože představuje bezpečnostní riziko a snižuje ceny jejich nemovitostí. Tři sousedé se naopak soukromě postavili na její stranu. Soud rozhodl nejprve v její prospěch. Osm sousedů se ale odvolalo - a vyšší soud jí naopak přikázal, aby se do čtyř měsíců vystěhovala. Zcela absurdně zní zdůvodnění rozhodnutí. Riziko teroristického útoku prý porušuje základní lidská práva sousedních partají.
Jeden z domácích novinářů to vzápětí komentoval slovy: "Zavání to tady zbabělostí" - a pokračoval: "když jí najdeme byt uprostřed Atlantiku, budeme všichni v bezpečí". Začaly se připomínat neblahé věci z období nacistické okupace, kdy se Holandsko velice neslavně zachovalo vůči Židům. Existovalo mnoho případů, kdy je udali nejbližší sousedé. Jeden z televizních komiků se pak zeptal, kde by byla Aliová vlastně nejbezpečnější - v mešitě, nebo na Guantanamu nebo zakopaná půl metru pod zemí?
Celý případ doslova rozděluje holandskou společnost. Aliová mezitím oznámila, že složí poslanecký mandát a že ze země sýrů a čokolády odejde do Spojených států. Upozornila ale, že otázky zůstanou. Jaká je budoucnost islámu v Holandsku? Co dělat s potlačováním práv žen v muslimských komunitách? A jak integrovat muslimy do západní společnosti? To jsou věci, které se jejím odchodem asi skutečně nevyřeší.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.