Bída předvolební kampaně

Je přece dobře, že se ví o nekalostech ve financování politických stran. Na škodu rozhodně není ani to, že se zveřejnily alespoň některé okolnosti Bamberských jednání tehdejšího předsedy sociálních demokratů Miloše Zemana. Připomíná to ono známé - účel světí prostředky. A jestli je výsledkem to, že se veřejnost dozví věci, které vědět je její svaté právo, skoro se dere na jazyk - v tomhle punktu díky za to jinak nesmyslné předvolební třeštění! Že v prvním plánu byla diskvalifikace politického protivníka a o informovanost voličů šlo jaksi mimochodem, to už je věcí svědomí těch, kdo informace rozšířili, až když se to jim hodilo.

V lítém boji se ale pod heslem oko za oko, zub za zub, používá i osobních ataků na jednotlivé politiky. A tam už je nejen morální oprávněnost, ale i společenská užitečnost takového útoku velmi sporná. Tak jen namátkou: už v devadesátém roce těsně před volbami označil tehdejší náměstek ministra vnitra Ruml předsedu lidové strany Bartončíka za agenta státní bezpečnosti. Ten vše popřel, ale ve finále ho to stálo post a strana se cítila poškozena nižší voličskou přízní. Veřejnost Rumlovo gesto ovšem povětšině ocenila a brala ho jako akt Rumlovy osobní statečnosti. Bylo to totiž v době, kdy výskyt případného estébáka na přední politické funkci byl šokující. Veřejnost zcyničtěla až po letech, kdy se pozitivně lustrovaní začali objevovat jako houby po dešti. Dál mi ovšem už přicházejí na mysl jen případy, které se dají označit jediným slovem - špína. Tak celá Praha měla možnost vidět před minulými volbami nahatého kandidáta ODS Klausnera při skupinovém sexu. Samozřejmě šlo o zručnou fotomontáž, postižený ovšem prožil jistě nejednu bezesnou noc. A kauza Olovo? Nebo polonahá Petra Buzková na pláži v Chorvatsku? Tam se ovšem poprvé projevily hranice toho, co lze podobnými akcemi dosáhnout. Veřejnost se ve své většině přiklonila na stranu Buzkové. I jinak prudérní občané pochopili, že větším svinstvem je zveřejnění fotografií se záměrem politika poškodit, než to, že se někdo na pláži svleče.

Před několika dny se objevily materiály, jejichž účelem je znemožnit předsedkyni Unie svobody Hanu Marvanovou popisem jejích mileneckých vztahů. Pár dní před volbami podobný článek vydal pornografický časopis Hustler. Na internetových stránkách se role mravokárce ujala bývalá členka rady České televize Jana Dědečková, která Marvanovou znectila, že by od ní pes kůrku nevzal. Tedy soukromí političky barvitě popsala osoba, která se sama před časem cítila dotčena zveřejněním nebývalého počtu svých telefonátů s politiky jako členka orgánu, který měl být na politice nezávislý. Bohužel došlo i k tomu, že některé hanopisy na Marvanovou jsou v současném stavu šetření připisovány odesilateli, který k jejich šíření použil počítačové sítě Českého rozhlasu, konkrétně Rádia Svobodná Evropa. Věc je v šetření a o výsledcích vás budeme samozřejmě informovat. Už nyní se ale dá říct, že ať je šiřitelem podobných diskreditací kdokoli, měli bychom my všichni občané dokázat jemu a podobným, že se nenecháme vtáhnout do takových nechutností.

Volby 2002|foto: Vlastimil Hankus

Faktem je, že česká společnost brala vždy erotický život benevolentně. Ostatně nejméně dva známí politici si na zdůrazňování svých erotických schopností cíleně stavěli svůj image. Ani předsedkyni Unie Svobody či její stranu nemusí tudíž současný pokus o diskreditaci poškodit. Pokud ovšem nepřistoupíme na hru Hustleru, paní Dědečkové a zmíněného zatím nevypátraného anonyma.