„Bez zbraní budeme jen umírat.“ Na Ukrajině panuje rozčarování, že svět se dívá jinam, popisuje Boháč
Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na nutnosti urychleně poskytnout Ukrajině protivzdušnou obranu. Dodávky zbraní a munice ovšem v posledních měsících váznou a na frontě je podle válečného reportéra Vojtěcha Boháče vidět, že pomoc je naprosto nedostatečná: „Často jsme slyšeli, že Česko je poslední, kdo Ukrajině reálně zůstal,“ uvádí s tím, že vztah k Polsku zhoršily blokády hranic a Spojeným státům vojáci vyčítají, že kvůli domácím politickým sporů nedodávají zbraně.
Problémem je zejména nedostatek raket do systémů protivzdušné obrany, přičemž některá odpalovací zařízení se už Rusům povedlo zničit. V důsledku toho může ruské letectvo bombardovat přímo frontovou linii, k čemuž dříve nedocházelo kvůli hrozbě sestřelení.
Čtěte také
„Frontu to ovlivnilo. Vojáci často říkají, že se bojí a že kvůli nedostatku lidí a obrovskému tlaku z ruské strany by se fronta mohla zhroutit. Nedokážu říct, jestli to jsou oprávněné obavy, ale zaznívá to,“ popisuje šéfredaktor serveru Voxpot.
Rusko za poslední měsíc změnilo taktiku a útočí o dost agresivněji, což přináší i daleko vyšší ztráty lidí a techniky. Zároveň ale má větší lidské zdroje a z odposlechnuté rádiové komunikace vyplývá, že do války už chodí jako do práce – vydělají si a za půl roku se vracejí domů.
Je to volání vyčerpaných lidí. Dodávají, že když dostanou podporu, dokážou dále bojovat, ale bez zbraní to nejde.
Vojtěch Boháč o ukrajinských vojácích na frontě
Boháč při své poslední březnové cestě po celé délce fronty zaznamenal hlasy volající po příměří.
„Překvapilo mě, že často říkají: ‚Nemáme munici, nepodporujete nás dostatečně a s takovou budeme jen umírat.‘ Nikdo neví, za jakých podmínek by to příměří mělo být, je to volání vyčerpaných lidí, kteří nejsou dostatečně vyzbrojení. Dodávají, že když dostanou podporu, dokážou dále bojovat, ale bez zbraní to nejde,“ přibližuje.
Svět se dívá jinam
Ukrajinci mají problémy s nedostatkem vojáků, aby vůbec mohli bránit své pozice, značná část z nich navíc bojuje od začátku války a ti už chtějí být vystřídáni. Sílí proto rozčarování z politického vedení země, které nedokáže naplnit armádní potřeby.
Čtěte také
Podle Boháče se vojáci rozcházejí i v názorech na nový zákon o mobilizaci. Část vojáků říká, že existují dvě Ukrajiny: jedna se brání a druhá si žije tak, jako by žádná válka nebyla. A to se podle nich musí změnit a země má přejít na válečnou ekonomiku. Jiní namítají, že nemá smysl mobilizovat lidi, kteří nechtějí bojovat – s nimi to prý bude na frontě jen horší.
Také zbraně a munice podle vojáků přicházejí pozdě, v menším množství a někdy i v rozporuplné kvalitě: „Dělostřelci říkali, že nejlepší munice je z Pákistánu, naopak tu z domácí výroby se občas bojí vůbec nabíjet. Ale nevím, jestli je to obecná zkušenost,“ podotýká.
„Panuje pocit, že Ukrajina se snaží, co to jde, ale nemá dost sil a svět se už dívá jinam. Je to vidět z reakce prezidenta Zelenského na sestřelení přes 300 raket a dronů, kterými Írán útočil na Izrael. Je z toho velké rozčarování, když se jedné zemi pomáhá, ale v druhé to z nějakého důvodu nejde a umírají lidé,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Pobaltí se chystá na válku, hloubí zákopy. Putinovo Rusko tam srovnávají se SSSR, hlásí zpravodaj
Hloubí zákopy, staví bunkry. Pobaltské státy. Chtějí se bránit, připravují se na válku. Litva, Lotyšsko, Estonsko čelí výhrůžkám z Ruska.
-
Válka na Ukrajině nemá vojenské řešení, míní šéf slovenské diplomacie Blanár
„Jsme za Ukrajinu demokratickou, nezávislou, suverénní a v mezinárodně uznaných hranicích. To se nemění. Ale máme jiný pohled na to, jak ten konflikt dopadne,“ říká Blanár.
-
Válka na Ukrajině je proti celému Západu. Když to nepochopíme, zopakujeme si katastrofy 20. století
To, co se za téměř dva roky války na Ukrajině stalo s Putinem a jeho režimem, hodnotí filozof Václav Němec jako změnu, bohužel pro nás k horšímu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.