„Benigní“ malárie ovlivnila lidskou evoluci

Tisíce let dlouhé soužití lidí a malarických parazitů zimniček bylo jednou z hnacích sil evoluce lidského genomu. Mutace, které měnily tvar červených krvinek a svým nositelům poskytovaly určitou ochranu před malárií, se během času upevňovaly. V subsaharské Africe tak velká část populace vlastní mutovaný gen pro hemoglobin, který způsobuje srpkovitou anémii, ale také chrání před nejnebezpečnější zimničkou tropickou (Plasmodium falciparum). V jihovýchodní Asii najdeme dědičnou ovalocytózu, u které krvinky získávají eliptický tvar. Ovalocytóza poskytuje ochranu před mozkovou malárií, opět vyvolanou zimničkou tropickou.
Až dosud se usuzovalo, že schopnost ovlivnit evoluci lidského genomu má pouze tento parazit, kterému se připisuje nejvíce úmrtí na malárii. Současný výzkum však naznačuje, že to samé dokáže i „benigní“ malárie způsobená zimničkou třetidenní (Plasmodium vivax).

Mezinárodní tým vědců ve třech nezávislých studiích analyzoval výskyt infekcí způsobených zimničkou tropickou a zimničkou třetidenní u 1975 dětí z Papuy Nové Guineje. Z výsledků je patrné, že děti s genem ovalocytózy mají v závislosti na svém věku o 46 až 55 % nižší „šanci“, že onemocní malárií způsobenou zimničkou třetidenní. Tento objev pomáhá vysvětlit četnost výskytu ovalocytózy, který v jihozápadním Pacifiku dosahuje 10 až 15 %. Vzhledem k tomu, že jedna mutovaná kopie genu svého nositele chrání, ale dvě jsou smrtelné, je to až absurdně vysoké číslo. Ochrana před „benigní“ malárií je však zřejmě dostatečně silná výhoda na to, aby se mutované geny v hojném počtu udržovaly v lidské populaci.

Zdroj: PLoS Medicine, Science Daily