Běloruská opozice děkuje české diplomacii

14. červenec 2006

Česká republika stojí vysoko na seznamu nepřátel Alexandra Lukašenka - běloruského prezidenta, kterému se říká "poslední diktátor v Evropě". Je to proto, že dlouhodobě a cíleně pomáhá běloruské opozici proti diktátorovi.

Tradičně jsou v této oblasti aktivní zejména neziskové organizace. Zatím naposledy proběhla akce podpory tento týden - občanské sdružení Europeum, které se věnuje šíření informací o Evropské Unii, pozvalo 9 mladých aktivních představitelů opozice z běloruského hlavního města Minsku i z ostatních částí země, a uspořádalo zde pro ně řadu setkání a seminářů. Pobyt byl zaměřen na otázku, co mohou čekat od Evropské Unie a co nikoliv, tedy samozřejmě po pádu Lukašenkova režimu. Hostů bylo 9, všichni věkem mezi 30 a 40 lety, a každý z nich v posledním půl roce strávil několik dní ve vězení - šlo o vesměs o krátké tresty do patnácti dní. Letos před březnovými prezidentskými volbami podobné tresty padaly velmi často - Lukašenkův režim přitvrdil v obavě, že se ve volbách prosadí spojený kandidát demokratické opozice Aljaksandr Milinkievič.

"Ty tresty pro opozici připomínají známé "osmačtyřicítky," které třeba v naší generaci před Listopadem zažil skoro každý," řekl pro naši stanici v pátek Václav Bartuška z občanského sdružení Europeum, které běloruské opoziční politiky do Prahy pozvalo. Bělorusům pomáhám rád, protože mi to připomíná mládí, řekl částečně žertem bývalý studentský vůdce z listopadu 89.

Dodejme, že na celé akci pro běloruskou opozici se finančně podílelo české ministerstvo zahraničních věcí, v posledních čtyřech letech častý partner akcí zaměřených na obhajobu lidských práv v problematických režimech ve světě. Angažmá ministerstva je natolik zjevné, že dva z běloruských hostů, přímí spolupracovníci prezidentského kandidáta Aljaksandra MIlinkjeviče, předali ve čtvrtek večer jeho osobní dopis ministrovi Cyrilu Svobodovi, ve kterém autor děkuje ministrovi osobně, jeho úřadu i České republice za podporu poskytovanou Bělorusku.

Kromě toho se ministerstvo tento týden zasloužilo o akci zaměřenou na pomoc iráckým novinářům - poskytlo totiž hlavní grant občanskému sdružení JAW (Journalism in Arabic World), jehož cílem je rozvoj a kultivace novinářské profese v arabském a islámském světě. Tři pozvaní novináři působící v iráckém deníku a televizi budou v Praze až do neděle a mají zde v programu přednášky či exkurze - ke spolupracujícím institucím patří LN, MfD, Česká televize a rozhlas či televize Prima, akci zaštiťuje mimo jiné exprezident Václav Havel.

Česká republika má krátce po volbách a to znamená, že řada věcí na ministerstvu zahraničí se s největší pravděpodobností změní. Při ohlédnutí za uplynulými čtyřmi léty nenajdeme možná v české diplomacii žádné bombastické události, které by otřásly světem, ale jedno je jisté: vznikla zde tradice drobné, soustavné a nenápadné pomoci neziskovým organizacím zaměřeným na lidská práva v krizových oblastech světa, a tuto tradici je potřeba udržet - nota bene jestliže přinesla ovoce, z něhož jsou v zahraničí alespoň občas živi ti, kdo to potřebují.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.xz/cro6/audio/ Radio na přání

autor: Magdalena Marešová
Spustit audio