BBC prochází ve svých sto letech stařeckou krizí. Stále ale je hlasem Británie, míní novinář Lloyd

Několik vlád po sobě se snažilo omezit peníze, které má BBC k dispozici, což prý vedlo k určitému úpadku, přesto je ale její kvalita v řadě ohledů velmi dobrá. BBC je financována z licenčních poplatků, které platí každý, kdo vlastní televizi.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Veřejnoprávní média v Německu a v Česku

„Jsou to dvě nebo tři miliardy liber ročně. Ten poplatek samozřejmě není moc populární, ale většina lidí jej platí – kdo se tomu vyhýbá, může dostat pokutu. BBC opakuje, že vychází na méně než libru týdně. Což není moc, protože za jiné placené služby lidé platí mnohem více,“ srovnává Lloyd.

Uvnitř vládní Konzervativní strany se objevují názory, že licenční poplatek by se měl zrušit a BBC by se měla platit z daní. A ty by následně bylo velmi populární snížit. Podle Lloyda je tak licenční, respektive koncesionářský poplatek nejlepším způsobem financování veřejnoprávních médií.

Bez ohledu na rozdíly se národ dokáže sjednotit prostřednictvím BBC jako média.
John Lloyd

Stejně jako v Česku dochází prý i v Británii k útokům na veřejnoprávní média, především ze strany pravice.

„BBC má jeden problém, který je obtížné změnit. Lidé, které zaměstnává, mají většinou vysokoškolské vzdělání humanitního směru. A tito lidé často mají levicové smýšlení. Myslím, že se upřímně snaží být nezávislí, neutrální a objektivní a většina BBC je v tomto směru úspěšná, ale někdy je těžké vlastní představy o světě oddělit,“ připouští novinář.

Imperiální nostalgie

Podle Lloyda by nyní bylo příliš smělé tvrdit, že BBC má před sebou dalších sto let. Může se to ale stát, pokud bude lidem naplňovat to, co nazývá národní hodnotou.

Putina donedávna viděli buď rovnou jako spasitele, nebo aspoň jako někoho, kdo dává hlas Rusku, které je silné a vzdoruje Západu.
John Lloyd

„Vzniklo to v době 2. světové války a spočívá v pocitu, který ztělesňovala nedávno zesnulá královna, že existuje Velká Británie, která mluví vlastním hlasem. Bez ohledu na rozdíly se národ dokáže sjednotit prostřednictvím BBC jako média. Bylo to z části romantické, z části to byla pravda. Pokud to přetrvá, vydrží i BBC jako veřejnoprávní vysílatel,“ soudí.

Předností rozhlasu a televize v éře nových médií je prý zpravodajství, publicistika a investigativní žurnalistika. A podle Lloyda stále mají spolu s dalšími médii nezastupitelnou roli coby hlídacích psů demokracie, což ilustruje na příkladu Ruska, kde několik let žil.

V ruské společnosti je poptávka po autoritativní vládě, která sahá hluboko do minulosti.
John Lloyd

„V Jelcinových dobách byla určitá svoboda, možnost kritiky, investigativní novinařina. A mohli jsme vidět, že se to autoritářské vládě nelíbilo. Předtím, než Putin napadl Ukrajinu, byla média v podstatě umlčena,“ připomíná.

Rozpad Sovětského svazu přinesl Rusům velkou bídu, ale i optimismus, že se Rusko stane svobodnou zemí. Donedávna měli možnost cestovat, studovat v zahraničí a číst, co chtěli, přesto se ale nechali přesvědčit, že Západ představuje nebezpečí.

Čtěte také

Exdiplomat o Kremlu: Putin je nový car, Lavrov jeho intelektuální alter ego a ostatní jsou lokajové

„K tomu mohlo dojít proto, že v ruské společnosti je poptávka po autoritativní vládě, která sahá hluboko do minulosti. Putin je možná nyní ohrožen nějakým převratem, ale donedávna ho viděli buď rovnou jako spasitele, nebo aspoň jako někoho, kdo dává hlas Rusku, které je silné, imperiální a které vzdoruje Západu,“ popisuje Lloyd.

Zatímco zánik Britského impéria prý v Britech příliš lítosti nevzbudil, Rusům se jejich impérium líbilo: „Líbilo se jim být silní jako Spojené státy. Líbilo se jim, že jsou zde generální tajemník Komunistické strany SSSR a prezident USA, kteří v podstatě vládnou světu. Když tohle skončilo, měli pocit ztráty,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.