Barack Obama v knize Země zaslíbená vzpomíná na Bílý dům. A nechybí mu pokora ani sebereflexe
Když bývalý nejmocnější muž světa napíše paměti, je to vždy událost. Teď vydal Barack Obama, americký prezident v letech 2009 až 2017, první díl svých pamětí pod názvem Země zaslíbená v českém překladu. Žádnou bombu ze zákulisí sice Obama knize neodhalil, ale časy, kdy stál v čele Spojených států, popisuje zajímavě a hlavně velmi čtivě a možná překvapivě mu nechybí taky docela velká míra pokory a sebereflexe. Knihou listuje Ondřej Houska.
„Zejména moje tchyně uvolnění ani nepředstírala. Přes všechen vyrvál jsem si všiml, jak sedí na pohovce. Oči upřené na televizi s nevěřícným výrazem ve tváři. Zkusil jsem si představit, na co asi myslí, když vyrostla jen pár kilometrů odsud. V dobách, kdy do mnoha čtvrtí v Chicagu nemohli černoši bez obav ani zajít. V dobách, kdy si všichni mysleli, že než aby se stal černoch prezidentem, to bude dřív kůň na jezdci cválat. Posadil jsem se vedle ní na pohovku. ‚Všechno v pohodě?‘ zeptal jsem se Marian. Pokrčila rameny a dál hleděla na televizi. Pak pronesla: ‚Je toho na mě nějak moc.‘ ‚To chápu.‘ Vzal jsem ji za ruku a několik minut jsme spolu seděli v družném mlčení. Pak najednou na televizi naskočila moje tvář a stanice ABC News oznámila, že jsem se stal 44. prezidentem Spojených států,“ píše Obama.
Čtěte také
Barack Obama byl prezidentem zvolen v listopadu roku 2008. Politicky tehdy přitom stále byl vlastně nováčkem. Byli jen několik málo let senátorem. Neměl za sebou žádné větší politické zkušenosti nebo úspěchy.
Dokázal ovšem perfektně vystihnout ducha doby a jakožto skvělý řečník svými projevy doslova elektrizovat davy. V primárkách Demokratické strany dokázal porazit Hillary Clintonovou, za níž přitom stála pověstná politická mašinérie a souboj o prezidentství.
Následně pohodlně porazil kandidáta republikánů Johna McCaina. Pomohl mu fakt, že se od počátku stavěl proti nepopulární válce v Iráku, a pomohla mu taky přicházející světová finanční a hospodářská krize, s níž se končící republikánská administrativa neoblíbeného prezidenta George Bushe mladšího potýkala jen obtížně.
Čtěte také
Obama si během kampaně vydobyl status, který připomínal spíše rockovou hvězdu než politika.
„Jakmile jsem domluvil a sestoupil z pódia, abych si u pásky potřásl s lidmi rukou, často se mi stávalo, že křičeli, tlačili se a chňapali po mně. Někteří plakali nebo mě hladili po tváři a přes moji sebevětší snahu je od toho odradit mi mladí rodiče přes několik řad cizích lidí podávali svoje vřeštící nemluvňata, abych si je pochoval. Bylo to vzrušující, zábavné a občas hluboce dojemné, ale také trochu zneklidňující. Uvědomil jsem si, že ti lidé vlastně už nevidí mě se všemi mými vrtochy a slabinami. Místo toho si přivlastnili moji podobu a učinili z ní nádobu pro milion nejrůznějších snů. Věděl jsem, že přijde čas, kdy je zklamu, kdy nedostojím obrazu, který jsem se svojí kampaní pomáhal budovat.“
Poslechněte si celý pořad Ex libris, paměti Baracka Obamy přečetl Ondřej Houska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
