Bankovní krize v Německu

Hlavně nekteré zemské banky - jak se zdá - se ve svých obchodech přepočítaly a dostaly se do značných potíží. Změny v Německu, v bankovním systému, který stojí na třech nohách, se zdají nevyhnutelné. Zatím tam existují tři typy bank: privátní, veřejnoprávní a družstevní.

O situaci v německém bankovnictví se konala podle německého zpravodajského čaopisu Der Spiegel koncem roku tajná porada nejvyšších šéfů v Düsseldorfu a pravidla schůzky byly velice přísné: žádné poznámky, žádné protokoly a samozřejmě žádné nahrávky. I termín schůzky prý nesměl být zapsán v diářích. Zúčastnit se mohli jen nejvyšší bossové a jejich náměstci pro plánování. Jak se zdá, všem je jasné, že současný model se již přežil a že schůzka nebyla svolána jen kvůli West Landesbank a Sachsen Landesbank, které mají zřejmě největší potíže. Vlastně šlo o to, modelovat nový systém fungování veřejnoprávních bank.

Na schůzce prý došlo k dohodě a bankovní domy se zavázaly, že si navzájem budou krýt záda. Když se jedna banka dostane do potíží, druhé banky ji pomohou. Problém je ale v tom, jak poznamenaly noviny FAZ, kdyby se dostalo do potíží současně více bank, může se zhroutit celý systém. Zatím je tento katastrofální scénář dle analytiků velice málo pravděpodobný, ale je vidět, že hypotéční krize ve Spojených státech zatřásla bankovním systémem v celém světě, protože se na financování tamnějších hypoték podílelo i mnoho evropských bank. Bankovní svět je již dávno globální.

Doposud krize postihovala hlavně americké bankovní instituty. Jedna z největších bank na světě Citigoup musela odepsat 17,5 miliard dolarů, Merrill Lynch 8,4 a Morgen Stanley 2,4 miliardy dolarů. Koncem roku i švýcarská banka Nobelinstitut UBS přiznala odpis 10 miliard eur.

Dle analytiků je podobně prekérní situace i v německých bankách, a to hlavně v těch zemských, přičemž Sachsen Landesbank je na tom zřejmě nejhůře, kvůli miliardovým kreditům, které ji přivedly na samý pokraj úplného kolapsu.

Banku se nabídl zachránit šéf podobného institutu z Baden-Würtenbergu, ale požadoval od Saska záruku ve výši 4,3 miliard eur. Nakonec po dlouhých tahanicích dostal záruku jen na 2,75 miliard eur a garance, aby vše šlo hladce a nemuselo to procházet zemským parlamente, byla rozdělena do dvou splátek. Jestli to bude stačit nikdo neví, ale zemská banka z Baden-Würtenberska ještě ručí za dalších šest miliard eur. Za zbytek budou muset ručit zbylé zemské banky, jak se na schůzce zavázaly.

Závěr se ale zdá být jasný: dnešní systém veřejnoprávního bankovního systému se přežil, tyto instituty nemají žádný dostatečně přesvědčivý obchodní model, jsou málo flexibilní a jejich výsledky jsou slabé. Analytici očekávají, že bude změněn zákon a do těchto institutů, minimálně jako menšinoví vlastníci, budou vpuštěny privátní banky, které propůjčí těmto institucím větší dynamiku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .