Banka semen v tropickém pralese
Semena některých pralesních stromů dokážou čekat na svou příležitost ke klíčení až desetkrát déle, než vědci zatím pokládali za možné.
Vědci z Lawrence Livermoore National Laboratory studovali semena tří druhů stromů - žlutodřevu Zanthoxylum ekmannii z čeledi routovitých, Croton billbergianus z čeledi pryšcovitých, Trema micrantha z čeledi Celtidaceae. Tyto stromy rostou v hustých pralesích Panamy a jejich semena musejí na šanci k vyklíčení často dlouho čekat. Dostanou ji teprve v situaci, kdy pád nějakého starého nějakého starého stromu uvolní místo a umožní příliv slunečních paprsků do nižších pater pralesa. Podle dosavadních studií se zdálo, že mohou ve vlhké půdě, kde organický materiál rychle podléhá rozkladu a kde je spousta hmyzu, přežít nanejvýš několik let.
Radiokarbonové datování vzorků semen ovšem ukázalo, jak moc jsme semena stromů podcenili. Semena tří studovaných druhů stromů totiž byla životaschopná i po 38, 31, respektive a 18 letech strávených v půdě pralesa. Půda tropického pralesa je tedy podle vědců skutečnou bankou semen, která pomáhá udržovat genetickou diverzitu jednotlivých druhů stromů.
Výsledky studie publikuje dubnové číslo časopisu American Naturalist.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
