Bakterie vracejí úder
Chemické zbraně nejsou výsadou rostlin a živočichů - používat je umí i bakterie, které rostou v hustých povlacích.
Bakterie nejsou rády samy a většinou žijí pohromadě v obrovských kvantech. Na každém povrchu, který dokážou kolonizovat, pak vytvářejí povlaky označované jako biofilmy. V nich jsou bakterie perfektně chráněné - biofilm nezničí ani dezinfekce, antibiotika ani fagocytující buňky, které tvoří součást imunitního systému.
Při fagocytóze buňka bakterii obklopí svými výběžky, pohltí ji a zničí svými enzymy. Proč jsou bakterie v biofilmu před pohlcením v bezpečí, zkoumali vědci z německého Helmholtzova centra. Jako model si vybrali mořské bakterie a prvoky měňavky, které je pohlcují podobně, jako to dělají fagocytující buňky s bakteriemi v našem těle. Zjistili, že bakterie se v biofilmech nejen "opevnily", ale ještě navíc měňavkám vracejí úder.
Bakterie v biofilmu na rozdíl od těch volně plovoucích vytvářejí chemickou látku violacein, která bakteriálnímu povlaku dodává purpurovou barvu. Pokud se nějaká měňavka odváží pozřít bakterii, která violacein obsahuje, nedopadne to s ní dobře. Látka ji znehybní nebo dokonce aktivuje sebevražedné mechanismy, které měňavku zahubí.
Objev nejen demonstruje, jak bakterie umí používat chemické zbraně, ale zároveň ukazuje na nové možnosti terapie některých parazitárních infekcí. Studované měňavky jsou totiž primitivní příbuzní parazitů, kteří způsobují spavou nemoc a malárii. Sloučeniny izolované z bakteriálních biofilmů by si proto s těmito chorobami teoreticky mohly poradit.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
