Bájná Angelika žije v Německu

Vyznamenání založené zakladatelem nadace Appeal of Conscience Foudation rabínem Schneierem jí bylo předáno po laudatiu bývalým americkým ministrem zahraničí Henry Kissingerem.

Nadace je organizací pro duchovní různých náboženství, politiky a vedoucí hospodářské činitele. Vystupuje za svobodu, demokracii a lidská práva a na podporu mírového spolužití různých kultur a náboženství. V minulých letech obdrželi tuto cenu takoví politici jako premiéři Jean Crétien z Kanady, José Maria Aznar ze Španělska, prezident jižní Koreje Kim Dae-Jung nebo brazilský president Luiz Inácio Lula da Silva. V poděkování kancléřka Merkelová zdůraznila, že "právě kulturní a náboženská tolerance je důležitým předpokladem pro mírové spolužití nejen v pluralitní společnosti, ale též mezi různými národy. My bereme varování před novým antisemitismem v Evropě velmi vážně."

Merkelová před tím ve Valném shromáždění OSN vystoupila k problematice světového klimatu a ve všeobecné debatě k nejpalčivějším politickým problémům dneška. Ve svém projevu spolková kancléřka, která usiluje o koordinaci celosvětových kroků vedoucích ke zlepšení ovzduší, upozornila na pozitivní bilanci organizace na tomto poli. Především pak na přihlášení šéfů států a vlád z celého světa ke společnému boji za změnu světového klimatu. Vyzdvihla pohyb, který v tomto směru zaznamenala americká vláda. Poukázala na to, že ministryně zahraničí Condolezza Riceová se jasně vyslovila, aby se jednání o ochraně ovzduší konala pod záštitou OSN. "Ve srovnání s tím, jak ještě tato věc stála v minulé době, jde o obrovský pokrok", zdůraznila Merkelová. Rozdíly v názorech však stále vidí v budoucích konkrétních dohodách o redukci zamoření ovzduší pro jednotlivé země nebo skupiny států. Spojené státy to odmítají a aniž by je jmenovala, Merkelová upozorňuje, že zde stále ještě existují diference. Oproti tomu však vidí šanci, aby se nejprve státy dohodly na konečném cíli redukce vypouštění plynu do ovzduší. Vzhledem k tomu, že špičkoví politici 150-ti zemí se vyslovili pro společnou rychlou dohodu v této otázce, Merkelová to považuje za "velký úspěch na cestě k dohodě o ochraně ovzduší po roce 2012. Změna klimatu povede k dramatickým škodám, pokud mezinárodní společenství nebude rychle reagovat." Požadovala proto vytvoření konkrétního plánu pro zpracování nové dohody o klimatu. Jednání o následném dohovoru z Kyota by měla skončit do roku 2009 s cílem snížit emise kysličníku uhličitého do roku 2050 o polovinu. Promyslové země musí proto jít příkladem. Jednání je považováno za přípravu na konferenci OSN o klimatu, která se uskuteční letos v prosinci na Bali. Merkelová vyslovila přesvědčení, že je možno zvyšovat životní úroveň souběžně se snižováním škodlivých emisí. Toho lze dosáhnout rozvojem obnovitelných zdrojů jako využitím větrných elektráren, solárních panelů a klimatizací staveb.

Již před tím bývalý americký viceprezident Al Gore prohlásil, že kancléřka Merkelová na něho učinila velký dojem, zejména pro kroky, které uskutečnila na nedávném jednání G8 v Heiligendammu ve svém pokusu dosáhnout co největší dohody o ochraně ovzduší. Z Německa ale také zazněly kritické hlasy k vystoupení Merkelové. Šéfka frakce Zelených ve Spolkovém sněmu Renate Künastová prohlásila, že samotný návrh ochrany ovzduší nemůže v Německu jednoznačně dosáhnout stanoveného cíle. Spolkový svaz německého průmyslu BDI zdůrazňuje, že je zcela nerealistické redukovat produkci kysličníku uhličitého do roku 2020 o 40 procent, zejména proto, že v této době bude vyřazena poslední jaderná elektrárna. Pokud bude jejich doba prodloužena, bude klimatu ulehčeno o miliony kysličníku uhličitého.

V projevu ve všeobecné debatě na Valném shromáždění OSN požadovala spolková kancléřka větší právo na spolurozhodování Německa prostřednictvím Rady bezpečnosti. Oznámila, že Spolková republika je připravena převzít místo stálého člena tohoto grémia. Poukázala na to, že již 24 let se hovoří o reformě Rady bezpečnosti, která v současné době již neodráží světovou situaci. Ve svém projevu se dále zabývala sporným jaderným programem Iránu a požadovala ostřejší sankce proti vládě v Teheránu, pokud v této otázce nebude spolupracovat. "Pokud by tato země získala do svého vlastnictví jadernou bombu, pak by to mělo nepředstavitelé důsledky pro Izrael a Blízký východ, ale i pro Evropu a celý svobodný svět", prohlásila Merkelová.

Po svém návratu z New Yorku kancléřka Merkelová zahájila v Berlíně dárcovskou konferenci Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Tím se začne plnit slib přijatý v Heigendammu na konferenci G8 o zesílení boje proti těmto metlám lidstva. Na kontě těchto tří zabijáků je ročně šest milionů obětí a jen AIDS po sobě zanechal 15 milionů sirotků. Fond musí zvýšit do roku 2010 své výdaje, které nyní dosahují dvě miliardy dolarů ročně, o trojnásobek. Berlínská konference věří slibu z letošního června na G8, že sedm nejrozvinutějších zemí a Rusko dodají v boji proti těmto nemocem nepředstavitelnou částku ve výši 44 miliard euro. Z toho USA chtějí hradit polovinu. Německo v současné době je na sedmém místě, ale snaží se zaujmout třetí nebo alespoň čtvrté místo.

Angela Merkelová se stala pozoruhodnou evropskou osobností, která se z vědecké pracovnice východoněmecké Akademie věd vypracovala do nejvyšší politiky, v níž se pohybuje už téměř dvě desetiletí. Sama o sobě říká, že našla svou cestu jako politička i jako soukromá osoba. Každý politik se musí sám rozhodnout, jak se postaví ke svému soukromému životu. Proto ji těší, že její spoluobčané našli porozumění pro to, že její muž může vykonávat své vlastní povolání.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .