Australopitékus s chutí na maso
Paleoantropologové možná objevili nejstarší známý důkaz infekce, spojené s požíváním masa.
V roce 1970 byly v jedné jeskyni nedaleko jihoafrického Johannesburgu nalezeny pozůstatky australopitéků druhu Australopithecus africanus. Dva podivně tečkované obratle patřily staršímu muži, který žil asi před 1,5 až 2,8 miliony let. Krátce po nálezu vědci tečky připsali na vrub stárnutí, které se podepsalo na vzhledu kostí. Italští paleoantropologové, kteří provedli novou analýzu obratlů, ale mají o jejich příčinách jiné mínění.
Domnívají se, že jde o projev infekce brucelózou, kterou se dnes lidé mohou nakazit požitím nepasterizovaných mléčných výrobků a která postihuje právě obratle. Brucelóza se ale vyskytuje také u divokých antilop, zeber a jiných jihoafrických býložravců, u kterých způsobuje potraty mláďat. Podle vědců je možné, že australopitékus narazil na potracený plod a zkonzumoval jeho infikované maso.
Mezi svými soukmenovci byl však spíše výjimkou - analýza zubní skloviny 3 miliony let starých australopitéků ukazuje, že šlo převážně o býložravce, kteří se živili ovocem, listy a travinami. Někteří vědci se domnívají, že maso se jako podstatný zdroj kalorií poprvé uplatnilo u Homo erectus asi před 2 miliony let. Jiní ale podle článku na stránkách New Scientist oponují, že zuby uzpůsobené ke zpracování masa měli už australopitékové.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.