Argentinské prezidentské volby

Nelze říct, že by některý z nich patřil ke konkrétní politické straně, tak jak je chápeme v Evropě. Spíše podle jejich výroků, slibů a dosavadního profesionálního života je lze zařadit na naši evropskou škálu mezi pravicí a levicí. Ricardo Lopez Murphy je považován za představitele pravého středu. Jeho hlavním volebním heslem je zajistit práci a srovnatelnou startovací příležitost pro všechny. Roberto Lavagna je mnohými považován za hospodářského génia. Do roku 2005 pracoval v týmu současného presidenta Nestora Kirchnera a je jeho zásluhou, že země vybředla z hospodářské krize, do které se dostala za vlády Carlose Menema v roce 2001. Slibuje, že skoncuje s chudobou a zaměří se na sociální programy. Zdá se totiž, že v posledním roce se Argentina znovu řítí do víru inflace a zdražování.

Ekonomika loni vzrostla o osm procent, ale inflace o devět. Tedy podle Národního statistického úřadu, s jehož závěry nesouhlasí nezávislí ekonomové. Ti říkají, že inflace byla mnohem vyšší a že vláda si statistické údaje přizpůsobuje podle své potřeby. Roberto Lavagna je dnes tvrdým kritikem vlády. Největší naději na zvolení mají však podle průzkumů dvě ženy. Elisa Carrió je pro voliče zajímavá tím, že se ostře postavila proti korupci a několik afér dokonce sama odhalila. Neudivuje, že jejím hlavním volebním heslem je že "současná vláda je stoprocentně zkorumpovaná". Už jednou na presidentku kandidovala a v roce 2003 získala téměř tři miliony hlasů, tedy plných 14% hlasů. V naší škále ji političtí komentátoři umisťují na levici se schopností oslovit také středové voliče.

Favoritkou nedělních voleb je však manželka současného president Nestora Kirchnera Cristina Fernandezová. Ve světě ji často srovnávají s Hilary Clintonovou a prestižní severoamerický týdeník Time ji dokonce nazval latinskoamerickou Hilary. Novináři zpravidla mezi nimi hledají podobnost a nacházejí ji například v tom, že jsou obě senátorky, že usilují o presidentství po svých mužích. A také v tom, že obě jsou, řečeno evropskými termíny, ve středu politického spektra své země. Mnohem víc věcí je však rozděluje. Nejvíce snad to, že kandidátka Clintonová od začátku vysvětluje a obhajuje svůj plán vlády. Senátorka Fernandezová Kirchnerová nic takového dělat nemusí. Naopak, nabízí kontinuitu vlády svého muže a právě v tom je její síla. Hilary Clintonová usiluje o pravý opak. Nastiňuje jiný vývoj Spojených států, než jaký si přejí republikáni u moci.

Argentinská paní presidentová, která aspiruje na post presidentky je silná v zahraničně politických otázkách. Pokud ve volbách zvítězí, bude se muset rozhodnout, zda se přikloní na stranu venezuelského presidenta Hugo Cháveze nebo na stranu sociálně demokratického brazilského kolegy Lula da Silvy. Její manžel Nestor Kirchner přijal letos Chávezovu nabídku dodávek levného zemního plynu. Caracas také investoval jednu miliardu dolarů do argentinských dluhopisů. Argentiny. Kirchnerova žena Kristina se těchto transakcí demonstrativně nezúčastnila stejně tak jako protibushovské demonstrace, které se v Buenos Aires letos v srpnu účastnil i Chávez. Naopak, první dáma naznačuje, že pokud ona se stane presidentkou, mohlo by dojít ke změně orientace směrem k umírněnému Brazilci da Silvovi. Potvrzují to i její poslední zahraniční cesty uskutečněné do Brazílie, Chile, USA a Evropy. Max Seitz z BBC kvšak konstatuje, že by se nejednalo o žádnou radikální změnu zahraniční politiky, spíše o korekci důrazu.

Zdá se, že pokračování v hospodářské politice Nestora Kirchnera a odtažení se od Venezuely vyhovuje argentinským voličům. Podle posledních průzkumů před volbami získá Kristina Fernandezová pozítří 40% hlasů, o dvacet procent víc než její nejbližší soupeřka Elisa Carrió. To by podle argentinských pravidel stačilo k tomu, aby se druhé kolo voleb vůbec nekonalo. Vítězný kandidát musí mít buď nejméně 45% voličských hlasů nebo 40% a být o 10% lepší než soupeř. Jestli je to i příběh Kristiny Fernandezové Kirchnerové uvidíme už příští týden, až budou sečteny hlasy všech 27 milionů voličů. Účast ve volbách je totiž v Argentině povinná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .