Argentina má nového prezidenta. Fernández přebírá zemi v katastrofální hospodářské situaci

15. prosinec 2019

Jaké výzvy čekají v Argentině na novou hlavu státu, která se tento týden ujala moci po prezidentských volbách z konce října? Nástupu středolevicového politika Alberta Fernándeze, jenž v úřadu vystřídal konzervativce Mauricia Macriho, se věnuje německý deník Der Tageszeitung.

Fernández dokázal v říjnu zvítězit již v prvním kole voleb, když získal téměř 48 procent hlasů. Jeho viceprezidentkou se pak stala Christina Fernándezová Kirchnerová, která stála v čele Argentiny v letech 2007 až 2015.

Čtěte také

Dav v centru metropole Buenos Aires nového prezidenta přijal s nadšením. Když Fernández v úterý krátce po osmé hodině večerní místního času, kdy teploměr stále ukazoval 35 stupňů, vystoupil s projevem na pódiu před prezidentským palácem, lidé na zaplněném Květnovém náměstí skandovali: „Alberto, Alberto, národ je s tebou!“.

Ostatně Fernández si získal přízeň již den před svou inaugurací, když z prostoru před prezidentským palácem nechal odstranit bariéry a tamní náměstí tak poprvé od roku 2001 představil veřejnosti jako volně otevřený prostor. „Christina a já víme, koho reprezentujeme. Čtyři dlouhé roky jsme slýchávali, že se nikdy nevrátíme. Ale dnes jsme zpátky,“ vzkázal Fernández Argentincům.

Ve svém projevu před poslanci upozornil na špatnou situaci státu. „Výkon argentinského hospodářství neustále klesá. Inflace se poprvé od roku 1991 vyšplhala přes 50 procent. Máme také nejvyšší počet nezaměstnaných od roku 2006 a hodnota pesa vůči dolaru během posledních tří let dramaticky poklesla,“ řekl Fernández. Sečteno a podtrženo, hospodářství a sociální situace Argentinců jsou na tom bídně.  

Ekonomická katastrofa

Katastrofální je pak v pohledu Der Tageszeitungu bilance předchozí hlavy státu Macriho. Podle Organizace pro sledování sociálního dluhu při Argentinské pontifikální katolické univerzitě žilo na konci roku 2015 dvacet devět procent Argentinců pod hranicí chudoby.

Během čtyř let Macriho prezidentování počet chudých vzrostl o téměř tři miliony osob na více než čtyřicet procent. Chudoba je přitom jedno z témat, které si šedesátiletý Fernández chce vzít na mušku.

Čtěte také

„Vláda, jejíž mandát právě vypršel, zanechala naši zemi ve virtuální platební neschopnosti,“ řekl Fernández ve svém projevu a ze situace obvinil také Mezinárodní měnový fond, který Macriho vládě poskytl další půjčku ve výši 57 miliard dolarů. Její získání mělo podle Fernándeze zakrýt finanční problémy Argentiny a zajistit Macrimu znovuzvolení.

Jen příští rok bude muset země na obsluhu dluhu u Mezinárodního měnového fondu vynaložit 21 miliard dolarů, v dalších dvou letech pak dokonce 44 miliard. „Abychom mohli půjčky umořit, musí naše hospodářství nejprve růst,“ zdůraznil Fernández a dodal, že o závazcích státu je potřeba znovu jednat.

Nové časy

Za to bude zodpovědný Martín Guzmán. Nový ministr hospodářství doposud učil a prováděl výzkum na univerzitách ve Spojených státech. Zároveň je žákem významného amerického ekonoma Josepha Stiglitze. Argentincům ale příliš známý není.

Větší povědomí mají o bývalém šéfovi polostátní banky Nación Matíasi Kulfasovi. Ten se má v roli ministra výroby postarat o nastartování argentinského hospodářství a obchodu. V nejbližší době mají být také oznámena opatření, která povedou k posílení kupní síly chudé části obyvatelstva.

Klíčovou roli při tom bude hrát Miguel Pesce, který bude mít jako nový šéf centrální banky na starost nezbytnou emisi argentinské měny. Neoliberální odborníci se ale v důsledku toho obávají dalšího růstu inflace.

Jmenováním Elizabeth Gómezové Alcortaové do funkce ministryně pro otázky žen, pohlaví a rozmanitosti pak Fernández splnil jeden ze svých předvolebních slibů. Vůbec poprvé v historii tak má Argentina úřad zabývající se ženskými právy.

Nová ministryně měla při svém jmenování na zápěstí omotaný zelený šátek, který v Argentině symbolizuje boj za právo žen na legální interrupci. Zákon, který měl striktní zákaz potratů zmírnit, v roce 2018 narazil na odmítnutí argentinského Senátu, připomíná německý deník Der Tageszeitung.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio