Aralské jezero výrazně ustoupilo

Vysychání Aralského jezera způsobilo odklonění řek Amudarja a Syrdarja do zemědělských zavodňovacích kanálů. Kvůli němu jezero přišlo o svůj hlavní zdroj vody a v 80. letech minulého století se rozdělilo na dvě menší oddělená tělesa - severní Malé aralské jezero, které leží na území Kazachstánu a jižní Velké aralské jezero, o které se Kazachstán dělí s Uzbekistánem.

Ještě před koncem milénia se jižní, tedy Velké aralské jezero kvůli postupujícímu vysychání rozpadlo na východní a západní část. A jak ukazují nové snímky, které pořídil spektrometr MERIS na palubě družice Envisat, mělčí východní část už bude zanedlouho také minulostí. Od roku 2006 do roku 2009 přišla podle zprávy Evropské vesmírné agentury (ESA) o 80 % vody.

Celá jižní část jezera podle odhadů vyschne do roku 2020. Severní část se vláda Kazachstánu pokouší zastavit pomocí hráze, která brání úniku vody ze severní do jižní části. Projekt finančně podpořila Světová banka a od dokončení hráze v roce 2005 se podařilo hladinu vody zvednout o 4 metry. V místech, ze kterých už jezero ustoupilo docela, se nyní nachází 40 000 kilometrů čtverečních solné pouště. Silné bouře z ní každý rok zvedají asi 150 000 tun soli a písku a odnášejí je stovky kilometrů daleko, kde zasolují půdu a lidem způsobují zdravotní problémy.