Arabsko-židovské nepokoje v městě Ako

16. říjen 2008

Konflikt v severoizraelském městě Akre, neboli Ako, jak zní jeho hebrejské jméno, vypukl minulou středu večer po začátku židovského svátku Jom kipur, Dne smíření. O svátcích se život v Izraeli zastaví; obchody a instituce jsou zavřené, nehrají kina a divadla, nefunguje veřejná doprava a zákaz jízdy autem respektuje i většina světských Židů.

Jom kipur je ze všech svátků nejvýznamnější - židé se postí, smiřují se s nepřáteli a prosí o odpuštění hříchů, aby byli "zapsáni do Knihy života na další rok". A právě v tuto noc vjel do židovské čtvrti v Aku místní Arab autem s hlasitě puštěnou hudbou a takovou rychlostí, že podle očitých svědků málem přejel malé dítě.

Řidič neuposlechl výzvy, aby alespoň ztlumil hudbu, a židovští mladíci mu za to rozbili okna. Arab si zavolal na pomoc kamarády a následovala pouliční bitka, při které bylo zraněno několik lidí. Potom se stovky Arabů vydaly do přilehlých ulic a rozbíjeli výklady a zaparkovaná auta, rabovali obchody a ničili pouliční osvětlení. Ve čtvrtek následovaly nové potyčky Židů a Arabů, tentokrát i s policií, která posílila řady a vyzbrojila se slzným plynem a vodními děly. V pátek začali židovští výtržníci vypalovat arabské domy a do soboty připravili o střechu nad hlavou 14 arabských rodin. Při nepokojích bylo zatčeno celkem 64 lidí.

V městě bylo rozmístěno přes 700 policistů, kteří zůstanou v ulicích až do 21. října, kdy skončí nynější svátky Sukot, přestože situace se už v podstatě zklidnila. Snažila se o to i řada nejvyšších politických představitelů, včetně ministryně zahraničí Cipi Livni a prezidenta Šimona Perese, kteří Ako navštívili. Původce celého incidentu byl za urážku náboženského cítění na týden poslán do domácího vězení a potrestán dočasným odebráním řidičského průkazu. Starosta města přiřkl vinu za rozpoutání nepokojů Arabům a zakázal každoroční divadelní festival, z něhož měli ekonomický prospěch zejména arabští obchodníci.

Světová média incident většinou doprovodila tradičním klišé o odvěké nesnášenlivosti a stupňující se nenávisti mezi Židy a Araby. Ve starověkém Aku, kde tvoří Arabové třetinu z asi 60.000 obyvatel, však obě skupiny žijí vedle sebe celých 60 let existence Izraele bez výraznějších problémů. A pokud nastanou, působí je většinou jen skutečnost, že arabské obyvatelstvo je v průměru chudší než židovské a má vyšší nezaměstnanost. Iniciátory potyček na obou stranách byli většinou velmi mladí chlapci, včetně nezletilých. Reakce židů byla stejně přehnaná, jako byl čin arabského řidiče provokací. Emoce se vystupňovaly až k výkřikům "Smrt Židům!" a "Smrt Arabům!", a dokonce i někteří politikové hovořili o protižidovských a protiarabských pogromech. Obyvatelé města se však shodují, že nepokoje se spíš podobaly násilí fotbalových chuligánů.

Panovaly zejména obavy, aby se násilnosti nepřenesly do dalších měst, jako se to stalo před osmi lety na začátku druhé palestinské intifády, ale naštěstí se tak nestalo - možná proto, že tentokrát nikdo nepřišel o život, ale i proto, že většina Palestinců si další intifádu nepřeje.

Přesto se o její rozpoutání jako při každé podobné příležitosti pokusili notoricky známí odpůrci Izraele. Palestinský Hamas uspořádal v pásmu Gazy shromáždění na podporu "bratrů v Aku" a odsoudil "hrůzné izraelské zločiny páchané na Palestincích". Sýrie označila nepokoje za izraelský pokus vyhnat Palestince ze země, libanonský Hizballáh nazval arabské plenění obchodů "hrdinským odbojem proti barbarským útokům sionistů", Islámský džihád vyzval k třetí protiizraelské intifádě a Lidová fronta za osvobození Palestiny k atentátům na izraelské politiky.

Za zmínku spíš ale stojí dobrá vůle na straně představitelů obou komunit v Aku. Ti se začátkem týdne sešli ke společné poradě a arabští politikové pak vydali vstřícné prohlášení, které odsuzuje provokaci arabského řidiče i ničení židovského majetku, vybízí k vzájemnému respektu a lituje škod, které utrpělo zejména soužití obou skupin. Vzniklo také společné fórum rabínů a šajchů, kteří mají uklidňovat členy svých komunit.

Není pochyb o tom, že soužití Židů a Arabů je problematické, a k podobným konfliktům jistě občas dojde i v budoucnu. I když ale na obou stranách existuje nedůvěra, vzájemné nepřátelství je až na výjimky nenásilné. Izraelští Arabové si sice rádi a často stěžují, že jsou diskriminováni, ale jejich postavení v Izraeli je nesrovnatelně lepší než status Palestinců v kterémkoli arabském státě - a také se do žádného nestěhují.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio