Ar-Rází: učenec, který rozdělil chemii
Plným jménem Abú Bakr Muhammad ibn Zakkaríja ar-Rází (? 854/864 - ? 925/935) pro-slul jako lékař a alchymista, ale zabýval se i filosofií, logikou, fysikou, a zajímal se o hud-bu. Tento perský učenec byl však také znám jako volnomyšlenkář.
Podle něj poskytl Bůh lidem všechno co potřebují vědět, a to nikoli jako zvláštní odhalení v podobě svévolného daru dělícího lidi, který jen rozdmychává krveprolití a svár, ale v podobě rozumu, jenž náleží všem stejně. Všichni lidé jsou stejní a stejně jsou vybaveni rozumem, jenž nesmí být haněn ve prospěch slepé víry, neboť právě rozum umožňuje li-dem bezprostředně přijímat vědecké pravdy.
Vcelku nepřekvapí, že se nezachoval Rázího spis věnovaný proroctvím a prorokům, které nazýval žlučovitými kozly s dlouhými bradami, a ze druhého podobného známe jen frag-menty. Zázraky jsou prý jen podvody založené na triku. Tak zvané svaté knihy judaismu, islámu i křesťanství, jsou podle Rázího bezcenné a způsobily více zla než dobra, zatímco "spisy dávných jako byl Platón, Aristotelés, Eukleides a Hippokrates poskytly lidstvu mnohem větší službu."
Náboženství, tak soudil Rází, byla jedinou příčinou krvavých válek, které ničily lidstvo. Věřil, že člověk by mohl žít v řádné společnosti aniž by byl terorizován náboženskými předpisy a nucen k něčemu proroky. Rázího útok na náboženství byl jeden z vůbec nejsil-nějších jaké zazněly ve středověku, ať v islámském světě nebo v Evropě.
Větší pozornosti se proto vždy dostávalo jeho lékařskému dílu. Zasloužil se o vybudo-vání nemocnice v Bagdádu, v níž se snažil zavádět sice primitivní, na jeho dobu však zcela ojedinělé zásady přísnější hygieny. Vypráví se také, že když byl vyzván, aby vybudoval tuto nemocnici, nejprve roznesl na různá místa ve městě kusy masa, a pozoroval je. Tam, kde se maso kazilo nejpomaleji, bylo vhodné místo. Zájem o Rázího nebyl nikterak náhod-ný, protože byl opravdu na svou dobu znamenitý odborník, jenž například popsal, jak roz-lišit plané neštovice a zarděnky.
Zabýval se také viděním; zúžení a rozšíření oční čočky podle intenzity dopadajícího světla vysvětlil přítomností drobných svalů, které se podle potřeby stahují nebo uvolňují. Od něj rovněž pochází popis operace očního zákalu. Jeho dílo Al-háví fi't-tibb (Všeobecná kniha o medicíně), spis čítající dvacet svazků, byl největší medicínskou encyklopedií, jaká byla do té doby sepsána. Přeložen roku 1279 do latiny jako Continens Rhazis byl tento spis jed-ním z významných, které se těšily popularitě na evropských univerzitách. Totéž platilo o jeho alchymických dílech, mezi nimiž ovšem byly četné psedoepigrafy.
Po celou dobu trvání alchymie byl Rází pokládán za jednoho z jejích největších mistrů. Proslul jako systematik, takže se například zachoval jeho seznam všech přístrojů, nástrojů a nádob používaných v alchymické laboratoři, což je nesmírně cenný dokument, jenž do-voluje učinit si představu o technických možnostech tehdejších alchymistů. Ovšem největší proslulost přinesl Rázímu-alchymistovi spis Kitáb al-Asrár (Kniha tajemství), kde se do-čteme, že "Pokud jde o látky, dělí se do tří tříd: na živočišné, rostlinné a zemité. Zemité látky se však dělí do šesti skupin: ." Šlo o výjimečné dílo, protože přineslo vlastně první systematické roztřídění všech tehdy známých chemických látek a po staletí bylo určující; vyučovalo se na evropských univerzitách ještě v 17. století.
V Rázího systému se současně skrývalo závažné úskalí. Toto třídění se později vykládalo tak, že se látky dělí do jednotlivých skupiny podle toho, kde vznikají. Tedy rostlinné mo-hou vzniknout výhradně v rostlinách, zemité pouze v zemi. Zemité látky byly kovy a slou-čeniny dnes označované jako anorganické, a Rází svým tříděním vlastně do jisté míry po-ložil základy na pozdější dělení chemie na anorganickou a organickou. Organické slouče-niny vznikaly podle toho pouze v rostlinném a v živočišném světě, takže podle těchto vý-kladů nebylo možné, aby živočišná látka vznikla mimo tělo živočicha. Chemie byla rozdě-lena na oblast živou a neživou. Nápravu zjednal až německý chemik Friedrich Wöhler (1800 - 1882), když roku 1824 připravil z kyanatanu amonného, tedy anorganické slouče-niny, močovinu, typický produkt živočišného organizmu. Tehdy padla stěna, kterou bez-děčně postavil ar-Rází mezi živým a neživým světem.
Rázího třídění nám ukazuje, že se alchymisté nezabývali jen marnými pokusy o umělou výrobu zlata, ale někteří z nich se při své práci v laboratoři zamysleli na širšími souvis-lostmi. Jistě, Rází trochu zkomplikoval situaci naznačeným dělením pozdější chemie, ale nezmenšuje to výrazně jeho zásluhu, že se vůbec pokusil o roztřídění látek.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka