Apolena Rychlíková: Proč by nás měly zajímat Dny proti násilí na ženách
Od roku 1999 se každého 25. listopadu celosvětově připomíná násilí páchané na ženách. Toto datum je pak každoročně následováno šestnácti „akčními“ dny, které mají na problematiku násilí páchaného na ženách upozorňovat. Jedná se o symbolické období právě mezi 25. listopadem a 10. prosincem, kdy slavíme Den lidských práv. V České republice se však – alespoň co se politiky týká – stále jedná o výrazně podreprezentované téma.
Reprezentativní výzkumy přitom ukazují, že psychickému anebo sexuálnímu násilí byla v České republice po dosažení 15 let věku vystavena každá třetí žena. Celoevropský výzkum FRA upozorňuje, že každá pátá žena byla vystavena nebezpečnému pronásledování a každá druhá se setkala s jednou nebo více formami sexuálního obtěžování.
Čtěte také
Obecně patří násilí na ženách k nejrozšířenějšímu jevu porušování lidských práv. Řešení problému domácího a sexuálního násilí ale nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Nastavení systémových kroků vláda stále odkládá.
Chybí služby na podporu obětí i důraz na prevenci a osvětu. Shodují se na tom zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin. Vláda Petra Fialy se přitom v programovém prohlášení zavázala neutěšenou situaci v oblasti domácího a sexualizovaného násilí řešit.
Čtěte také
Jenže ministr spravedlnosti Pavel Blažek požádal před časem o odklad projednávání Istanbulské úmluvy. Zdůvodnil to potřebností politických debat. To je přitom absurdní. Šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík například v minulosti uvedl, že podle zjištění CVVM je zastánců Istanbulské úmluvy dvakrát víc než odpůrců. Istanbulská úmluva se ale potýká s celou řadou dezinformací, kterou často přiživují nebo šíří samotní polici.
Důvěra v instituce
Přitom údaje z národního plánu prevence domácího násilí mluví o tom, že kvůli útokům přichází za dveřmi domovů Česko ročně minimálně o 14,5 miliardy korun, a to třeba kvůli pracovní neschopnosti a léčbě. Ročně se v Česku policii ohlásí asi 600 znásilnění. Podle výzkumů je to zhruba pět procent všech případů. To znamená, že v České republice nepanuje důvěra v instituce – ať se už jedná o policii, či soudy – a že atmosféra znevažování domácího i sexualizovaného násilí má na oběti zásadní dopady.
Čtěte také
Právě při příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách vydal Úřad vlády už druhé vydání publikace s názvem Násilí je možné zastavit, ve které je shromážděno téměř třicet příspěvků se zaměřením na psychologii násilí a terapii pro osoby, které se dopouštějí násilí v blízkých vztazích. I to je totiž důležité téma, které u nás nemá prostor.
Je to důležitý počin, ale systematický důraz na témata spojená s domácím a sexuálním násilím u nás stále chybí. Je škoda, že si politici a političky neberou toto téma za své, že na něj alespoň v období akčních dnů nekladou zvýšený důraz, že nepodnikají takové kroky, které by násilí na ženách skutečně začaly řešit.
Začít se dá třeba ratifikací neustále odkládané Istanbulské úmluvy. Výmluvy, že teď není ten správný čas, nepůsobí dobře. Koneckonců: Ukrajina, země zmítaná brutální Putinovou válkou, ji už nějaký ten čas má. Pojďme se nechat inspirovat.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
