Apolena Rychlíková: Obyvatelé evropských měst se bouří proti přebujelému turismu. Nejvíce ovlivňuje náklady na bydlení
Overturismus, neboli nadměrné zatížení turismem. Termín, který se dnes napříč Evropou skloňuje víc, než tomu bylo v minulosti. A to i přesto, že mezi odborníky a odbornicemi na bydlení a urbanismus, lokálními spolky a iniciativami nebo celou řadou novinářů a novinářek se jedná o zcela zažitý termín.
Čtěte také
Koneckonců: před pandemií covid-19 to byla právě Praha, která se s nekonečným a nijak nekorigovaným přívalem turistů a turistek potýkala a pro místní obyvatele to představovalo stále větší zátěž.
I když – na rozdíl od jiných evropských měst – se obyvatelé těch českých nikdy neodhodlali k žádnému významnému protestu. A to i přesto, že Praha a její centrum platila za jeden z nejhorších „disneylandů“ v Evropě vůbec.
Protesty cloumají Evropou
Do ulic letos vycházejí lidé z mnoha evropských měst. Protesty cloumají Mallorcou, třeba v Palma de Mallorca proti overturismu demonstrovalo na 20 tisíc lidí. Žádali změnu kurzu a stanovení nějakých limitů pro turismus obecně.
Čtěte také
Podle protestujících současná podoba nadlimitně zatěžuje veřejné služby, škodí životnímu prostředí, zvyšuje náklady na bydlení a má negativní dopady na kvalitu života místních.
Kvůli přebujelému turismu se vylidňují centra měst, dochází k rozpadu komunit, tam, kde po dekády bydleli místní, jsou nyní pouze zóny pro turisty – a je v nich je vše včetně služeb pro ně i uzpůsobeno.
Klasické byty nahradilo Airbnb, obchody pro každodenní užívání vystřídaly různé prodejny suvenýrů, mění se i struktura na trhu práce. Pro mladé lidi je stále složitější najít adekvátní bydlení – a když opadne sezona, připomínají některé čtvrti města duchů.
Čtěte také
Obzvláště kriticky pak místní nahlíží na vyhlídkové plavby, během nichž turisté zaplavují města jen na pár hodin a pak zase odplují vysoce neekologickou obří lodí.
Vlnu nevole proti turismu můžeme už delší dobu sledovat ve Španělsku, Itálii, Řecku, Nizozemí nebo dalších populárních turistických destinacích. V řadě měst se objevují nápisy jako „Turisté jděte domů“, nebo „Nejste tady vítáni“. Může to znít krutě, avšak pro místní už situace dávno není příznivá, naopak je někdy zcela nesnesitelná.
Pomůže zvýšení daní?
Za pravdu protestujícím dává třeba i UNESCO, podle kterého přesáhla hranice overtusimus kritický bod a zastupitelé by měli urychleně začít chránit stálé obyvatele měst. Nutno dodat, že někteří se i snaží.
Starosta Barcelony Jaume Collboni nedávno oznámil, že chce zvýšit městskou turistickou daň pro některé pasažéry výletních lodí. A také chce ukončit platnost licencí pro přibližně 10 tisíc bytů, které jsou v současné době schváleny pro krátkodobé pronájmy.
Vlna protestů v Evropě i jinde je důležitá: Upozorňuje na to, že turismus by měl mít hranice, a že vedle potřeb návštěvníků jsou tu i potřeby místních. A ti si zkrátka zaslouží ochranu.
Bez péče o místní komunity se jejich odpor proti turistům a turismu bude jen kumulovat – a upřímně: Nelze se tomu úplně divit.
Autorka je publicistka a dokumentaristka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
