Apolena Rychlíková: A v kolika letech měl vlastně děti Andrej Babiš?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Babiš

„Je třeba podporovat všemi možnými nástroji, aby ženy rodily své první dítě mnohem dříve, než dosáhnou 30. roku svého života (optimální je věk okolo 24. roku života ženy),“ vyjádřil před časem na svém facebookovém profilu Andrej Babiš.

Českému premiérovi se nepozdává, že ženy dnes rodí v pozdějším věku a chtěl by je motivovat, aby rodiny zakládaly dříve. Zatím třeba tím, že vybuduje nové oddělení v Nemocnici U Apolináře. Jenže žádná nová porodnice větší porodnost nezajistí, i kdyby premiér sebevíc chtěl. Namísto úvah nad vhodným věkem prvorodiček by měl řešit, jaké následky pro každodenní život představuje mateřství pro drtivou většinu žen v Česku.

Biologicky předurčené k chudobě

Už samotná skutečnost, že tak vlivný politik, majitel několika firem a otec několika dětí řeší věk rodiček v Česku, vyvolává rozpaky.

Rozebíralo se někdy veřejně, v kolika letech měl děti Andrej Babiš a co to znamená pro českou ekonomiku? Nebo jak se to s plodností má u jiných politiků, jak jim dopomoct, aby děti měli dřív? Ne, u mužů totiž otcovství nehraje tak významnou roli. Mužský gender není společensky determinovaný na biologickou roli „rozmnožovat se“, kdežto u žen k něčemu podobnému dochází odjakživa.

V žebříčcích zaměřených na genderovou nerovnost, především co se příjmů týče, se Česká republika dlouhodobě umisťuje na velmi nelichotivých příčkách. Jeden z hlavních ukazatelů, tzv. Gender pay gap – průměrný rozdíl mezi platovým ohodnocením pracujících žen a mužů – je u nás skoro 22 procent.

Mizení žen

Strukturální znevýhodňování žen má přitom s mateřstvím základní souvislosti: pravděpodobnost otěhotnění se řeší při nástupu do práce, je předmětem pracovních pohovorů a podvědomě vede zaměstnavatele k nižší kariérní podpoře žen. Průměrná výše rodičovského příspěvku je 8000 korun měsíčně a pro ženy znamená ekonomickou závislost na partnerech.

I když v Česku studuje vysoké školy víc žen než mužů, je veřejný prostor na takřka všech možných úrovních mužskou doménou. Úspěšných mužů se nikdo nedovolí zeptat, jestli jejich postavení souvisí s jejich pohlavím, i když to tak velmi často je. Mizení žen, tak úzce napojené na otázku péče, znamená pro muže menší konkurenci. Dá se říct, že muži z genderové nerovnosti přímo těží – děti mají, nepečují, kariéry mají taky a ještě se o ně nemusí tolik bojovat.

A pak jsou tu další souvislosti: větší část chudých lidí na světě jsou ženy, pod hranicí chudoby jsou častěji důchodkyně, než důchodci. Péče jednoduše bývá dlouhodobou jízdenkou do chudoby. Se založením rodiny souvisí krom individuálních aspektů i sociální otázky: bydlení (v Česku v poměru k platům skoro nejdražší v Evropě), nejistá budoucnost (jak naložit s klimatickou změnou Babiš neřeší) nebo veřejná infrastruktura školek a škol (u nás stále nedostačující).

Apolena Rychlíková

Dokud se ale otázka porodnosti nebude diskutovat společně s otázkou péče a genderových nerovností a dokud ji paternalisticky budou zvedat jen úspěšní politici, kteří jsou na svých místech i díky svým pečujícím ženám, to podstatné se nevyřeší. Česká republika nepotřebuje více dětí a mladší rodičky. Potřebuje především spravedlnost. A tu dnes velká část žen, nejen matek, ve svých životech postrádá. 

Autorka je komentátorka serveru A2larm