Apolena Rychlíková: A v kolika letech měl vlastně děti Andrej Babiš?

Českému premiérovi se nepozdává, že ženy dnes rodí v pozdějším věku a chtěl by je motivovat, aby rodiny zakládaly dříve. Zatím třeba tím, že vybuduje nové oddělení v Nemocnici U Apolináře. Jenže žádná nová porodnice větší porodnost nezajistí, i kdyby premiér sebevíc chtěl. Namísto úvah nad vhodným věkem prvorodiček by měl řešit, jaké následky pro každodenní život představuje mateřství pro drtivou většinu žen v Česku.

Biologicky předurčené k chudobě

Už samotná skutečnost, že tak vlivný politik, majitel několika firem a otec několika dětí řeší věk rodiček v Česku, vyvolává rozpaky.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Porody nejsou pro holky!

Rozebíralo se někdy veřejně, v kolika letech měl děti Andrej Babiš a co to znamená pro českou ekonomiku? Nebo jak se to s plodností má u jiných politiků, jak jim dopomoct, aby děti měli dřív? Ne, u mužů totiž otcovství nehraje tak významnou roli. Mužský gender není společensky determinovaný na biologickou roli „rozmnožovat se“, kdežto u žen k něčemu podobnému dochází odjakživa.

V žebříčcích zaměřených na genderovou nerovnost, především co se příjmů týče, se Česká republika dlouhodobě umisťuje na velmi nelichotivých příčkách. Jeden z hlavních ukazatelů, tzv. Gender pay gap – průměrný rozdíl mezi platovým ohodnocením pracujících žen a mužů – je u nás skoro 22 procent.

Mizení žen

Strukturální znevýhodňování žen má přitom s mateřstvím základní souvislosti: pravděpodobnost otěhotnění se řeší při nástupu do práce, je předmětem pracovních pohovorů a podvědomě vede zaměstnavatele k nižší kariérní podpoře žen. Průměrná výše rodičovského příspěvku je 8000 korun měsíčně a pro ženy znamená ekonomickou závislost na partnerech.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Násilí na ženách je stále součástí našeho každodenního života. Zastavme ho

I když v Česku studuje vysoké školy víc žen než mužů, je veřejný prostor na takřka všech možných úrovních mužskou doménou. Úspěšných mužů se nikdo nedovolí zeptat, jestli jejich postavení souvisí s jejich pohlavím, i když to tak velmi často je. Mizení žen, tak úzce napojené na otázku péče, znamená pro muže menší konkurenci. Dá se říct, že muži z genderové nerovnosti přímo těží – děti mají, nepečují, kariéry mají taky a ještě se o ně nemusí tolik bojovat.

A pak jsou tu další souvislosti: větší část chudých lidí na světě jsou ženy, pod hranicí chudoby jsou častěji důchodkyně, než důchodci. Péče jednoduše bývá dlouhodobou jízdenkou do chudoby. Se založením rodiny souvisí krom individuálních aspektů i sociální otázky: bydlení (v Česku v poměru k platům skoro nejdražší v Evropě), nejistá budoucnost (jak naložit s klimatickou změnou Babiš neřeší) nebo veřejná infrastruktura školek a škol (u nás stále nedostačující).

Apolena Rychlíková|foto:Jan Bartoněk,Český rozhlas

Dokud se ale otázka porodnosti nebude diskutovat společně s otázkou péče a genderových nerovností a dokud ji paternalisticky budou zvedat jen úspěšní politici, kteří jsou na svých místech i díky svým pečujícím ženám, to podstatné se nevyřeší. Česká republika nepotřebuje více dětí a mladší rodičky. Potřebuje především spravedlnost. A tu dnes velká část žen, nejen matek, ve svých životech postrádá. 

Autorka je komentátorka serveru A2larm