Analytik Visinger: Americká bezpečnostní dobročinnost vůči NATO skončí, ať už s Trumpem nebo Clintonovou

„Je to myšlenka odvážná a vizionářská. Hodnotím to jako věc, která zcela jistě nebude jednoduchá. Ale v této chvíli, kdy se otevřela jiná pozice EU po plánovaném odchodu Británie vzhledem k brexitu, je možnost alespoň o tom otevřít debatu,“ říká v úvodu Pro a proti Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Obávám se, že současný kurz spíše svědčí o tom, že se EU spíš během několika let fakticky nebo formálně rozpadne a staré konflikty mezi evropskými státy se obnoví.Lukáš Visinger

Z jedné strany chceme více Evropy a z druhé strany méně Evropy. Současná krize jasně ukazuje, že jsou témata, která jsou celoevropská a jsou řešitelná pouze celoevropsky. Jako ochrana společných hranic. Současně když státům začnete odebírat kompetence, které považují za základní – viz azylová politika – tak se prostě bouří, a začnou tím bourat i jednotný evropský domeček.Hynek Kmoníček

Má za to, že i největší evropské mocnosti si uvědomují, že bez společných celků Evropy ve 21. století, kterému říká asijské, nemáme šanci konkurovat zbytku světa.

„Nesmíme zapomenout, že první pokus vzniknul už na počátku padesátých let, kdy tu byla myšlenka Evropského obranného společenství, které mělo mít sílu přes 40 divizí a spojovat ozbrojené síly Francie, Itálie, tehdejšího Západního Německa a tří států Beneluxu,“ říká vojenský analytik Lukáš Visinger.

Nakonec myšlenku odmítla Francie, jejíž politici nepřijali společnou armádu s Němci – z důvodu nedávné světové války.

Kde ukrajovat a kde přidávat

Tématem debaty obou hostů Pro a proti tak je, kde se má posilovat myšlenka společné Evropy a kde naopak dávat do popředí suverenitu států. „Situace, která nastala v Severoatlantické alianci a v obranné a bezpečnostní sféře, tak je dlouhodobě neudržitelná. Když se podíváme na společné obranné rozpočty a na to, kolik poskytují na společnou obranu Američané a kolik poskytuje Evropa – to je téměř tragikomická fraška,“ uvádí Visinger s tím, že USA podle toho, co říká, dávají téměř tři čtvrtiny rozpočtu NATO.

„Trump, když řekl, že by Spojené státy už nemusely automaticky poskytovat Evropě ochranu, tak v té jeho kritice zanikl malý detail a sice to, že Trump svým klasickým prostořekým způsobem sděluje prostě fakta. A bohužel velmi nepříjemnou pravdu, na kterou američtí politici a generálové sice uhlazenějším a diplomatičtější způsobem upozorňují už patnáct nebo dvacet let,“ říká Visinger.

Myslí si, že bez ohledu na výsledky prezidentských voleb éra americké bezpečnostní dobročinnosti, jak to nazývá, skončí.