Analytik Prokop z Medianu: Nezávislé průzkumy chrání voliče. Bez nich bychom měli jen to, co si zaplatí strany

22. srpen 2016

Co všechno stojí za pozadím nezávislého předvolebního průzkumu vysvětluje host Interview Plus Daniel Prokop ze společnosti Median. Nebylo by lepší, kdyby průzkumy neovlivňovaly voliče? A jak se vybírá vhodný respondent?

„V roce 2010 byl velký favorit ČSSD a Jiří Paroubek byl hodně naštvaný, když mu někdo dal v předvolebních průzkumech méně než 30 %. My jsme mu dali asi 24 %. A nakonec dostal méně, než v těch nejskeptičtějších průzkumech. Tam zafungovalo to, že byla malá volební motivace a někteří voliči si mysleli, že ta strana to má jasné. Jiří Paroubek tehdy bojoval úplně opačný boj, než měl bojovat,“ rozebírá analytik Daniel Prokop z agentury Median v Interview Plus pozadí volebních průzkumů.


Median zveřejňuje, jaký má strana volební potenciál a voličské jádro. Uznávám to, že by volební průzkumy neměly zveřejňovat to, kolik ta strana dostane přibližně hlasů. To z hlediska voleb, které se konají za půl roku nebo rok a půl nemá moc smysl. Na druhou stranu řada voličů nemá volební preferenci a je pro ně důležité i to, jak bude na konci vypadat ta vláda a rozhodují se strategicky. Šanci, že se strana dostane do sněmovny, to zohledňuje asi polovina lidí.Daniel Prokop

K průzkumům například před prezidentskými volbami říká: „Osobní sympatie se tam mění často i na základě jedné debaty. Metodicky je to těžší, nálady se mění a výzkum odpovídá vždy na to, jaká byla ta nálada v tom období sběru a to se může rychle změnit.“

Host Michaela Rozsypala rozebírá i přesnost výběru respondentů: „Na vzorku tisíce lidí se dá udělat odhad s přesností přibližně tři procenta, pokud ten vzorek vyberete dobře. Je tam náhodná chyba a tu si nikdy neodpářete. Jsou agentury, které říkají, že je to 1,5 % bodu, ale to je lež a toho nejde dosáhnout.“

Podle Prokopa nejde v přesnosti odhadu ani tolik o velikost vzorku respondentů, jako o způsob výběru. „Mnohem víc chyb pramení ze špatně vybraného vzorku. Například z toho, že to sbíráte jen on-line. Nebo že si nedáte pozor na reprezentaci jistého typu obyvatel. Například aby tam bylo 30 % důchodců v té populaci. Nebo aby tam byli dobře zastoupení voliči stran podle toho, jak volili v minulých volbách.“

K čemu jsou vůbec předvolební průzkumy dobré? „Jsou třeba k tomu, aby třeba novináři věděli, jaké strany se mohou dostat třeba do zastupitelstev nebo jací prezidentští kandidáti mají šanci, že vyhrají – a podrobili je nějaké zkoušce a tvrdšímu prověřování. Aby se prověřilo, kdo nám bude vládnout.“

Jak vypadá stranicky zadaný výzkum? Stává se, že politická strana si objednává průzkum na míru? A co je to bandwagon efekt a jak funguje?

autoři: Michael Rozsypal , bar
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.