Americká ministryně Riceová navštívila Bejrút a Izrael

S libanonským premiérem Fouadem Siniorem jednala přes hodinu za zavřenými dveřmi o současné vojenské a politické situaci a o podmínkách příměří mezi oběma zatím zuřivě válčícími stranami.

Spojené státy tak chtějí dát najevo, že jim velmi záleží na uklidnění situace v Libanonu a na dosažení trvalého míru na Blízkém Východě. Uvědomují si však také, že podmínky příměří může ovlivnit celé mezinárodní společenství, v němž hrají významnou roli zejména okolní arabské státy. Naštěstí velká část z nich tentokrát neprojevuje žádné nadšení z akcí Hizboláhu a jindy obvyklou solidaritu s hnutím, které bojuje proti Izraeli.

Vlády Jordánska, Egypta, Saudské Arábie a řady menších arabských států při Perském zálivu vnímají současné akce militantních příslušníků hnutí Hizbolá především jako projev hegemonistických ambicí Teheránu, neboť je to vedle Syrie právě Írán, který hnutí Hizbolá nejvíce podporuje zvenčí. Boj se tedy nevede jen s několika skupinami libanonských extrémistů, ve hře je mnohem víc - a umírněnnější arabské státy se pomalu už začínají obávat okamžiku, kdy íránští muláhové dostanou do rukou jaderné zbraně.

Proto zřejmě nemůže být východiskem ze současné krize pouze okamžité vyhlášení příměří bez dalších podmínek, jak si to představují někteří zahraniční pozorovatelé a k němuž vyzývá i libanonská vláda a generální tajemník OSN Kofi Annan. Americká ministryně zahraničí Riceová samozřejmě uznává právo Izraele na obranu a nutnost zabezpečit okolí izraelských hranic proti raketovým útokům Hizboláhu.

Ani oficiální libanonská vláda tyto útoky nepodporuje a premiér Siniora už několikrát vyzval hnutí Hizbolá, aby propustilo dva zajaté izraelské vojáky, kvůli nimž ke konfliktu došlo. A mimo jiné potvrdil, že libanonská vláda nemá na vedení hnutí Hizbolá vůbec žádný vliv.

Americká ministryně zahraničí Riceová se však v pondělí v Bejrútu setkala též s vlivným předsedou libanonského parlamentu, šíitským politickým vůdcem Nabihem Berim, který se považuje za spojence Hizbaláhu. Schůzka se konala jen asi kilometr a půl od místa zuřivých bojů a diplomaté ji nijak nekomentovali, i když zahraniční zdroje uvádějí, že právě Beri je často ve styku s šéfem hnutí Hizbolá Hassanem Nasralláhem a mohl by na jeho rozhodování mít určitý vliv.

Novináři si všímají skutečnosti, že ministryně Riceová při své nynější cestě na Blízký Východ nenavštíví hlavní město Syrie Damašek a americký deník The Wall Street Journal to ve svém úvodníku považuje za dobré znamení. "Přicházet do Damašku s čepicí v ruce" - jak píše - by bylo projevem slabosti a deník chválí ministryni Riceovou za její slova na páteční tiskové konferenci, kdy řekla, že "Syrie si musí sama vybrat", ke komu se v tomto konfliktu připojí, zda k extrémistům anebo k umírněným arabských státům, kteří dnes už tvoří většinu.

Současná mise americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceová pokračovala v úterý v Jeruzalémě schůzkou s předsedou izraelské vlády Ehudem Olmertem, který pak na tiskové konferenci potvrdil, že Izrael "nepřeruší" současnou ofenzívu proti militantům hnutí Hizbolá, dokud je nevytlačí z oblasti, odkud mohou raketami ohrožovat izraelská města, jako například Haifu, kde jen v úterý jejich rakety zranily nejméně 22 izraelských civilistů a zabily 15ti letou dívku. Celkově si tato válka vyžádala už více než 400 lidských životů.

Za boj na "život a na smrt" označil nynější konflikt místopředseda izraelské vlády Šimon Perés na úterní schůzi parlamentu. "Zvítězíme buď my nebo Hizbolá," prohlásil Perés a zároveň vyzval Libanonce, aby se ozbrojenců sami zbavili: "Dokázali jste přece vyhnat ze své země Syřany a tak dokážete i zbavit svou zemi zbraní Hizboláhu," vzkázal Peres v projevu Libanoncům.

Východiskem ze současné krize by snad mohla být vojenská mezinárodní pomoc, k níž se sice zatím nikdo konkrétně nemá, ale k níž neustále přicházejí výzvy z nejrůznějších stran. Musela by ovšem přispět k posílení pozic oficiální libanonské armády na jihu země a ke skutečnému ovládnutí tohoto území a odstranění hrozby Hizboláhu. A musela by ji proto provést opravdu bojeschopná a zkušená armáda, nikoli jen mírové sbory OSN, které bojové zkušenosti nemají a extrémistům by v dalších raketových útocích na Izrael asi nezabránily.

Spojené státy však svoji účast na podobné vojenské akci předem vylučují a za "předčasnou" označuje jakoukoli západní vojenskou intervenci v Libanonu i Francie, zatímco Německo by prý bylo ochotno se takové akce účastnit, ale jen tehdy, kdyby je o to požádaly obě válčící strany, tedy Izrael i Hizbolá. K tomu samozřejmě nedojde. A tak zřejmě bude tato válka ještě nějakou dobu trvat.

Jak v úterý řekl izraelský ministr obrany Amir Peretz, "Izrael nemá jinou možnost" a musí vytvořit na jihu Libanonu bezpečnostní pásmo, které obsadí jeho jednotky - až do eventuelního příchodu mezinárodních sil.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání