Americká eskadra, která rozkradla Kosovo, pojmenovává viníky krize v zemi politolog Solis

Z domova je ale nevyhání válka, ale chudoba, a podle některých i mafie. Jaká je realita Kosova po sedmi letech od vyhlášení jeho nezávislosti? Bylo jeho odtržení od Srbska chybou?

„Je to zrada mezinárodního práva,“ řekl v pořadu Pro a proti politolog Daniel Solis.

Podle něj bylo vyhlášení i uznání samostatného Kosova „hřebíkem do rakve Evropy“ a katastrofou pro mezinárodní právo, jehož důsledky neseme i nyní. „Konflikt na Ukrajině je přímý důsledek toho, co se stalo na Balkáně.“

„Není řešení porušit mezinárodní právo, a odtrhnout kus teritoria suverénního státu bez jeho souhlasu. To je silové řešení, které připomíná přesně kolonialistické praktiky z předminulého století,“ soudí Solis.

Ten je přesvědčen, že způsob jak vrátit Kosovo zpátky pod správu Srbska podle mezinárodního práva existoval.

Existovaly ale i překážky, dodává politolog. „V Kosovu operovala osvobozenecká UČK, která byla na seznamu teroristických organizací, velmi intenzivně podporována a vyzbrojována nejrůznějšími zahraničními tajnými službami.“

Plán na rozdělení země byl připraven už dávno, připomněl Solis. „Když se podíváte na bezpečnostní doktrínu USA, kterou podepsal ještě Ronald Reagan, tak je jasné, že plán rozdělení Jugoslávie existoval již v 80. letech.“

Solis: „Kde je vůle, tam je i cesta. Pokud tam nebyla na dohodu vůle, tak to nešlo, a to je to, co se stalo. Existovala opačná vůle Kosovo odtrhnout, a oslabit Jugoslávii co nejvíce. Víme, kdo za touto zlou vůli stál: Madeleine Albrightová a celá tahle eskadra, která to tam potom privatizovala a ukradla.“

Balkanolog Matyáš Zrno politologův výklad příčin rozpadu země nesdílí, a upozorňuje na přeceňování možností politiků.

Zrno: „Představa mimořádné akceschopnosti Spojených států, které si předem naplánují, jak to bude, a vymyslí si, že zrovna Kosovo je tak šíleně důležité pro jejich cíle, a hodí se jim nezávislé, protože se tam Madeleine Albrightová v roce 2011 pokusí zprivatizovat, navíc neúspěšně, kosovský Telecom, přesahuje schopnosti konkrétních politiků.“

„To je standardní postup, který se snaží vinu za problémy vždy shodit na někoho venku,“ okomentoval Solisovu hypotézu expert.

Ten je přesvědčen, že primární problém ležel vždy uvnitř země: v neschopnosti národů a jejich vedení se nějakým způsobem shodnout. „Pokud tato neschopnost překročí nějakou hranici díky válce, traumatizujícím zážitkům na obou stranách, pak už není možné, aby národy žily v nějaké normální formě.“

Zahraniční faktory se už jen vezly, už jen reagovaly, vysvětlil balkanolog. „Západní státy byly většinou ve vleku událostí a reagovaly na ně, někdy lépe, někdy hůře.“

„Vyhlášení samostatného Kosova bylo asi jediným nezbytným krokem v situaci, která v zemi tehdy byla. Prodlužovat nekonečné moratorium na konečné řešení situace v Kosovu do nekonečna nešlo,“ zhodnotil tehdejší východiska balkánské krize Matyáš Zrno.