Alkoholici bez mandátu
Problémy s alkoholem stály poslance Petra Kotta členství v Občanské demokratické straně a mohly by ho stát i poslanecký mandát. Někteří občanští demokraté ve sněmovně totiž vážně uvažují o návrhu změny ústavy. Ta by se měla týkat možnosti přijít o mandát právě kvůli alkoholismu.
Alespoň stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil dostal zadání, aby tuto variantu prozkoumal. Motivace občanských demokratů je zřejmá. Vyloučením Kotta ze strany přišli ve sněmovně o jedno křeslo. Kdyby ho Kott ztratil, nastoupil by na jeho místo náhradník, samozřejmě z řad ODS. Na kandidátce této strany se totiž Kott dostal do sněmovny.
Naděje občanských demokratů na získání tohoto ztraceného mandátu jsou však mizivé. Ústavní odborníci totiž pochybují, že by bylo správné a vůbec možné zavést do ústavy jako důvod zbavení mandátu poslance alkoholismus. Lze si například představit polemiku, která by se rozpoutala o tom, kdo už je alkoholikem a kdo nikoli. Navíc je veřejným tajemstvím, že Kott není zdaleka jediným českým zákonodárcem, který má problémy s nadměrnou konzumací alkoholu. Také kvůli tomu by se ve sněmovně těžko hledala pro navrhovanou změnu potřebná ústavní většina. Vše nasvědčuje tomu, že půjde pouze o nafouknutou bublinu, která brzy splaskne a do sněmovny konkrétní návrh na zánik poslaneckého mandátu kvůli alkoholismu vůbec nedorazí.
Ostatně nebít rozruchu kolem posledního Kottova opileckého extempore a hlavně podivného hlasování o dani z přidané hodnoty, nikdo by se o Kottovy problémy nestaral a o zbavení mandátu neuvažoval. Pro připomenutí. V době hlasování o zákonu o dani z přidané hodnoty byl poslanec Kott totálně opilý a podle televizního záznamu v jednacím sále vůbec nebyl. Přesto v počítačovém záznamu výsledku hlasování bylo u Kottova jména uvedeno, že hlasoval. Konkrétně podpořil návrh na zamítnutí příslušného zákona. Ani jeho hlas však nakonec opozici nepomohl. Zákon odmítnut nebyl
Znamená to, že podvodné hlasování nemělo přímo na osud zákona žádný vliv. Přesto poslanecká sněmovna strávila spoustu času diskusí o této aféře a nabourala tím harmonogram schůze. Což se v praxi projevilo tím, že některé body nestihli poslanci projednat a některým mohli věnovat méně času. Takže přílišná náklonnost k alkoholu není problémem pouze poslance Kotta, ale svým způsobem ovlivňuje práci celé sněmovny. Z tohoto úhlu pohledu je pochopitelné, že někteří poslanci hledají cesty, jak se problémového kolegy zbavit. Změnou ústavy to podle všeho nepůjde. Poslancům tudíž nezbude nic jiného, než na Kotta tlačit, aby se sám vzdal mandátu.
Ostatně se objevil návrh, že by sněmovna měla přijmout usnesení, ve kterém by Kotta vyzvala k rezignaci. Byl by to samozřejmě krok symbolický, který by poslanec nemusel brát vážně. Podle platné ústavy totiž může mandát poslance zaniknout pouze z následujících důvodů - odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou, uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, ztrátou volitelnosti, rozpuštěním Poslanecké sněmovny, nebo vznikem neslučitelnosti funkcí. Ani jeden z důvodů se Kotta netýká.
Takže je pravděpodobné, že se poslanec Kott mandátu nevzdá a že se jeho extempore mohou opakovat. Kott sice tvrdí, že se bude léčit, ale zároveň dodává, že definitivně vyléčeným z alkoholismu může být člověk až po smrti. Pokud tedy aféra kolem manipulace s hlasováním za opilého poslance vedla k úvahám na změnu ústavy, bylo by lepší, kdyby byly zaměřeny poněkud jiným směrem. Třeba k zavedení tzv. klouzavých mandátů. Ty by se týkaly těch ministrů, kteří mají zároveň poslanecký mandát. Po dobu výkonu ministerské funkce by jejich mandát automaticky přešel na náhradníka. Pokud by skončili ve vládě, získali by poslanecký mandát zase zpět.
Při současném rozložení sil, kdy mají koaliční poslanci jen křehkou většinu, je souběh funkcí ministra a poslance velkou komplikací pro fungování jak vlády, tak i sněmovny. Rozhodně větší než občasná opilecká extempore poslanců. Právě zavedením tzv. klouzavých mandátů by se tento problém vyřešil. O něm se však nevede pořádná diskuse. Není totiž mediálně tak atraktivní, jako úvahy o tom, co udělat s alkoholikem v zákonodárném sboru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.