Alexandr Mitrofanov: Varšava nechce jít do pavilónu číslo 6

24. červenec 2014

Zatímco zástupci členských zemí Evropské unie ladí noty, zda je nutné zavést další fázi sankcí proti ruskému režimu, vláda jedné ze členských zemí udělala rozhodné gesto. Přitom nešlo o choulostivé zvažování, zda sankce poškodí více Kreml, nebo ekonomiku země, která je zavádí.

Neproběhne Rok Polska v Rusku. Ani Rok Ruska v Polsku. Varšavská vláda dříve dohodnutou akci jako součást své oficiální činnosti zrušila.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski řekl listu Rzeczpospolita: „V souvislosti se sankcemi EU kvůli narušení územní celistvosti Ukrajiny bude plán uspořádat Rok Polska v Rusku a Rok Ruska v Polsku odložen. A to na dlouho.“ Série prestižních kulturních událostí v obou zemích měla začít už v lednu 2015.

Mluvčí varšavské vlády poznamenala, že v současné napjaté atmosféře chybějí podmínky pro dialog. Bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski rozhodnutí vlády podpořil. Proslulý filmový režisér Krzysztof Zanussi řekl, že i když hluboce neschvaluje to, co dělá Rusko na Ukrajině, je pro uskutečnění akce nikoli jako oficiality, ale jako setkání umělců.

Načež herec Daniel Olbrychski, který je vedle Barbary Brylské bezpochyby největší ikonou polské kultury v očích Rusů, uvedl: „Ještě v květnu nabádalo umělecké prostředí premiéra, aby počkal, než se Rusko vzpamatuje. Teď už není na co čekat. Také proto, že ruští umělci spolu se značnou částí Rusů podporují Putinovo chování na Ukrajině.“

Britský premiér David Cameron přitom právě běžící Rok Velké Británie v Rusku nezrušil. Europoslanec za jeho stranu Charles Tannock řekl listu Rzeczpospolita: „Organizace kulturních akcí je šancí dostat se k těm Rusům, kteří smýšlejí jinak než Kreml.“

Zanussi má pravdu, že mohou proběhnout schůzky umělců. Blíž realitě mi ale přijde Olbrychski. Málokdo z polských herců má v Rusku tolik známých. Takže ví, že mluvit s lidmi shrbenými tak, že vidí jen špičky bot vrchnosti, je sice možné, ale postrádá to smysl. V nejlepším případě by mu nějaký podporovatel Putina z uměleckých kruhů pošeptal na toaletě, že sice chápe, jak se věci mají, ale to víš, rodina, divadlo, lidi, co jsou na mně závislí...

Logo

Nepřesvědčivé mi přijde vysvětlení britského europoslance, že se Západ kulturními akcemi dostane ke zhruba patnácti procentům lidí, kteří smýšlejí jinak než Putin. Nepíše se rok 1959, kdy ohromení Moskvané zírali na vymoženosti amerického stylu života na první výstavě USA v ruském hlavním městě.

Problém není v tom, že Rusové nevědí, jak vypadá Západ, či nemají tušení, že lze snadno najít i jiné informace, než kterými je krmí Kreml. Problém je v tom, že si jiné informace a jiné vidění drtivá většina nepřeje.

Je jistě možné pokusit se básněmi a filmy léčit člověka v záchvatu paranoie. Anebo lze s ním neztrácet čas. Polská vláda si vybrala to druhé. Přes složité vztahy ke Kremlu se v této zemi vždy ctila opravdová ruská kultura. A vědělo se, o čem psal Anton Pavlovič Čechov v Pavilónu číslo 6.

Autor je komentátorem deníku Právo.

autoři: ami , Alexandr Mitrofanov
Spustit audio