Alexandr Mitrofanov: Rusové mimo pole lidstva? Nechtějí to slyšet
Tento příběh začal dávno před 24. únorem 2022. Po začátku války se ale zrychlil. Řeč je o osudu Rusů jako národa a Ruska jako státu. Na vývoji v Rusku a kolem něj bude přitom záviset osud Evropy a světa. Nejnovější bouřlivou debatu na zmíněné téma mezi Rusy samotnými podnítil facebookový post Xenie Larinové.
Je to bývalá redaktorka zakázaného rádia Echo Moskvy, která musela emigrovat již několik let před válkou, protože jí za její novinářskou činnost hrozila v Rusku smrt od radikálů.
Čtěte také
Post zněl takto: „Zdá se mi, že největší omyl nás Rusů, občanů Ruské federace, spočívá v tom, že si neuvědomujeme, že neexistujeme. Mluvíme na internetu, předvádíme se před kamerami, vtipkujeme, vyměňujeme si špílce s protějšky, produkujeme úvahy o užitečnosti či škodlivosti Ruska, vyjadřujeme nespokojenost, hysterčíme kolem rušení schengenských víz, cancelingu ruské kultury a další ‚rusofobie‘, žádáme dodržování občanských práv… Ale neuvědomujeme si to hlavní: už více neexistujeme. Nejen že jsme mimo právní pole, jsme mimo pole lidstva. Musíme to přijmout. Každý Rus bude bránit své právo být člověkem sám za sebe a osobně. Nikdo nám není povinen pomáhat.“
Míra obludnosti
Převážná většina reagujících nebyla s to přijmout vyřčenou tezi, že dnes jsou ve světě vyvrheli. Týká se nejen stoupenců ruského nacionalismu, ale i Putinových odpůrců, kteří ze země odjeli, i těch, kteří zůstali.
Čtěte také
Za cenu obrovského úsilí se dvěma médiím ze tří, která hrála v předválečném Rusku roli ventilu pro opozičně naladěné lidi, podařilo obnovit činnost v zahraničí. V Rize působí TV Dožď a Novaja gazeta Evropa. Třetí médium, Echo Moskvy, zaniklo, ale bývalý šéfredaktor Alexej Venediktov a několik jeho kolegů udržují při životě kanál Živoj gvozď na YouTube.
Není ovšem jasné, pro koho v Rusku tato média působí a zda mohou ovlivnit tamní dění. Živoj gvozď zůstal v Moskvě, může být kdykoli zlikvidován. Ostatní dvě média nejsou v dosahu Kremlu, ale nedávno byl Dožď i v Lotyšsku obviněn z činnosti, která této zemi neprospívá. Nemělo to žádné následky, ale ukázalo různé nálady vůči ruským novinářům.
Čtěte také
Básník a jeden z nejlepších ruských publicistů Ivan Davydov zůstal v Rusku. V nedávném sloupku vysvětlil příčinu. Neztrácí naději, že zkusí najít slova, která by zapůsobila na většinu jeho spoluobčanů. Sám sebe ale hned opravuje: „Ale ne, to by bylo příliš. Pro začátek by stačilo, aby v nich člověk přestal vidět obludy, přestal vnímat celé obyvatelstvo země jako milovníky impéria, pochopil rozdíl mezi všelidovou snahou zabarikádovat se před státem a údajnou všelidovou podporou.“
Jenže i Davydov nakonec píše: „V této mé pozici je přítomen utopismus a určitá odevzdanost, ale jinou nevidím.“ To je pohled na slepou uličku ruského vývoje zevnitř. Zvenčí za nějaký čas určitě zazní zklamání, že se i přes veškeré snahy většina obyvatel jde za Putinem (případně jeho nástupci). Přiznat jistou míru obludnosti těchto obyvatel většina Rusů včetně opozičníků nedokáže.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
