Alexandr Mitrofanov: Doněcké memento
Válečný zpravodaj listu Novaja gazeta Pavel Kanygin se věnuje událostem na východě Ukrajiny, kde vznikla takzvaná „Doněcká lidová republika“ v sousedství jiné enklávy, „Luhaňské lidové republiky“.
Nedávno zdokumentoval stav těchto oblastí před válkou a v současné době. Základní čísla a fakta stojí za přiblížení.
Před válkou měl Doněck jedno ze tří největších ukrajinských letišť. V tramvajích a trolejbusech zavedli wi-fi. V roce 2012 tady proběhla utkání fotbalového mistrovství Evropy. „Při pohledu na dnešní Doněck to člověku připadá neskutečné,“ píše Kanygin.
Ve městě nyní žije na 900 tisíc lidí, před válkou bylo obyvatel něco přes milion. Za nejhorších bojů se počet snížil na 600 tisíc. V Doněcku je 250 tisíc důchodců. Penze jim začaly pravidelně docházet letos na jaře.
Předtím, od loňského května, vláda „Doněcké lidové republiky“ vyplatila důchody třikrát, v „Luhaňské lidové republice“ se to stalo dvakrát. V řadě měst v Luhaňské oblasti důchody ani humanitární pomoc nikdy nedostali.
„V prosinci 2014 jsem ve 40tisícovém Pervomajsku viděl hladové fronty seniorů. Každý si směl odnést půlku chleba. Organizoval to 'lidový starosta“ Iščenko. V lednu 2015 ho někdo zavraždil a ve skladech, které měli pod palcem jeho lidé, se našlo velké množství potravin, oděvů a paliva,“ píše Kanygin.
V roce 2013 tvořil HDP Donbasu asi 15 procent celoukrajinské hodnoty, nyní Národní banka Ukrajiny uvádí údaj 5 procent. Ukrajinský a zahraniční byznys region opustil. Doněck, kdysi druhé nejbohatší město Ukrajiny, je na chvostu dokonce i v rámci východní části země.
Veškerý maloobchod ve městě je tvořen pouze prodejem potravin a drogerie. Během posledního půlroku zdražilo základní zboží o 50 až 60 procent a reálné příjmy spadly tři až čtyřikrát. Zároveň se v nabídce několika doněckých restaurací objevily ústřice. V restauraci Château personál bez bližších podrobností vysvětlil, že je dovážejí na žádost „VIP zákazníků z Moskvy“.
Zpočátku měli separatisté pro zahraniční média dveře otevřené. Poté, co Novaja gazeta otiskla rozhovor nejdříve se zraněným ruským tankistou, který bojoval proti Ukrajině na straně separatistů, a pak se zajatými ruskými vojáky, se vztah radikálně změnil. Kanygina zadrželi a zmlátili, přičemž mu separatisté jmenovitě sdělili, kvůli kterým článkům ho bijí.
Místní média jsou cenzurována od začátku války. Smí psát jen prorusky. Zákaz působení mají západní a nezávislá ruská média. Kabeloví operátoři ale musí mít povinně ruské prorežimní televize LifeNews a Rossija 24. Na ukrajinské kanály mají zákaz.
Kanygin vypovídá, jak separatista na místě zavraždil chodce s mobilním telefonem, protože měl mylný dojem, že je na mobilu žlutá a modrá, ukrajinské národní barvy. Podrobně píše o válkách uvnitř místní galerky, která se rve o koryta pod kuratelou moskevských vyslanců.
Tak vypadá život na území, kde se moci ujme spodina podporovaná jiným státem.
Autor je komentátorem deníku Právo.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka