Alexander Tolčinský: Rukojmí, či host? Mise OBSE na Ukrajině stále zadržována

28. duben 2014

„Nejsem hostem vašeho pána. Jsem rukojmí. Kde vlastně jsem?“ To jsou slova majora Jiřího Hradce, který byl „hostem,“ na neznámém místě Jižní Ameriky. V rukou bývalého nacistického zločince Alfreda Mestreye.

Někteří z vás si jistě vzpomenou, že jde o scénu ze seriálu československé komunistické televize Třicet případů majora Zemana. Mnozí z vás namítnou, proč používám zrovna tohoto příkladu tady na východní Ukrajině.

Místní sdělovací prostředky ukazovaly záběry členů vojenské pozorovatelské mise, která pracovala na východní Ukrajině pod patronátem OBSE a ve které je i jeden český důstojník. Její člen, německý plukovník Schneider mluví o tom, že skupina vojenských pozorovatelů, kteří byli zadrženi ozbrojenci proruského vůdce města Slavjansk na východě Ukrajiny Ponomarjova, prý není zajatá, ale členové jsou vlastně hosty pod jeho ochranou.

Ocitnout se v pozici takového hosta bych tedy nechtěl. Tito hosté totiž nemohou od svých hostitelů dobrovolně odejít. Jsou totiž rukojmími a synonymitu se slovem host a rukojmí lze hledat opravdu jen stěží.

Čtěte také

Zmatení pojmů je pro východoukrajinské oblasti těchto týdnů typické. Tak třeba slovo mužíček, kterým tu označují se zakrytými obličeji uniformované ozbrojené příslušníky obou stran. Ty proruské označují zdroje loajální současné vládě v Kyjevě za zelené. Ale i prokyjevští stoupenci už nyní mají své mužíčky. Ti jsou pro změnu oděni v černém.

Nejhorší na všem je všude vládnoucí nejistota a všudypřítomná zvůle. Samozvané ozbrojené skupiny na východě Ukrajiny zabírají objekty, aniž by jim v tom kdokoli bránil. Včerejšímu obsazení doněckého televizního kanálu proruskými ozbrojenci přihlížela milice prakticky nečinně.

Proruský vůdce města Slavjansk na východě Ukrajiny Vjačeslav Ponomarjov

Děje se to i v případě vyhlašování různých samozvaných republik. Ne, že by je civilní obyvatelstvo nějak vítalo, ale také proti nim neprotestuje. Až na výjimky nechce přičlenění k Ruské federaci, jak se stalo v případě Krymu, nicméně pozitivní vztah k vládě v Kyjevě je rozhodně spíše výjimečný.

Proruští radikálové, kterých je ale menšina, vám na otázku, proč tohle všechno musí být, odpovědí, že se bojí ukrajinských nacionalistů, které nazývají podle jejich někdejšího vůdce z dob druhé světové války banderovci. Ti podle nich v Kyjevě vládnou.

Čtěte také

Rusky mluvící obyvatelé Doněcku tvrdí, že mají všeho po krk. A že jim vadí pokusy o diktát z Kyjeva, ač svrženého prezidenta Janukovyče nijak zvlášť nezbožňovali a cítí se být jím a oligarchy spíše podvedeni.

Ptáte-li se jich ale, zda chování Moskvy považují za nátlak, dozvíte se: „Vy ze Západu všechno překroutíte. Měli byste vědět jedno. Rusové se s vámi budou přátelit. Chtějí obchodovat. Ale nesnášejí, kdy je někdo poučuje. A to platí i pro nás, rusky hovořící občany Ukrajiny. Nemyslete si. Nám se do žádné války nechce.“

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio