Alexander Heidler – misionář na dohled od domova

25. červenec 2013
Alexander Heidler

Mezi stovkami hlasů, které se desetiletí snažily promlouvat bubláním rušiček k posluchačům Rádia Svobodná Evropa, byl i hlas katolického kněze, který s českou Svobodnou Evropou prožil podstatnou část její existence – Otec Křišťan, vlastním jménem Alexander Heidler.

Alexander Heidler (1916) pocházel z prominentní pražské rodiny. Po studiích na akademickém gymnáziu pokračoval na filozofické fakultě Lateránské univerzity v Římě. Na přání arcibiskupa Karla Kašpara se vrátil do Prahy dokončit studia na teologické fakultě Univertity Karlovy.

Zde se spřátelil s profesorem Josefem Beranem. Po vysvěcení (1941) kaplanoval na Zbraslavi a byl farářem v Čakovicích. Po válce si doplnil vzdělání ve Švýcarsku.

Po znovuotevření Karlovy univerzity se Heidler vrátil na teologickou fakultu jako Beranův asistent a poté, co se Josef Beran stal pražským arcibiskupem, rozhodlo vedení fakulty, aby katedru pastorální teologie vedl Alexander Heidler.

Po únoru 1948 se schylovalo k jeho perzekuci, hrozil mu politický proces. Proto 22. října 1949 odešel přes Šumavu do Německa. Zprvu působil jako kaplan v bavorském Lenggriesu.

Od února 1950 se věnoval duchovní péči o uprchlíky, zejména studenty a intelektuály v táboře v Ludwiggsburgu. Koncem roku 1950 se stal vedoucím nově zřízené České duchovní služby v Německu. Současně mu Pavel Tigrid nabídl práci v připravovaném pravidelném vysílání RFE v Mnichově, takže Heidler se tu stal poradcem pro náboženské programy.

Při slavnostním zahájení československého vysílání 1. května 1951 požehnal nový středovlnný vysílač. A již 6. května 1951 sloužil první mši v mnichovském kostele sv. Štěpána, přenášenou posluchačům do Československa.

Ale nejznámějším se stal v roli náboženského redaktora. Pod pseudonymem „otec Křišťan“ se stal hlasem katolických náboženských programů československého vysílání RFE, které tvořily významnou část programu. Stanice vysílala pravidelné přenosy z nedělní české katolické mše v kostele sv. Štěpána.

V pořadu Kompas zaznívaly výjimečné dialogy o víře. Heidler tak mohl aplikovat výsledky II. vatikánského koncilu, který se snažil o přiblížení víry modernímu světu. Roku 1974 museli v rámci ekonomických škrtů odejít ze stavu stálých zaměstnanců právě duchovní Msgre Heidler i Msgre Karel Fořt.

Spolupracovali ale s RFE jako volní spolupracovníci dál, i když za nevýhodnějších platových podmínek. Propuštění po letech úspěšné práce bylo pro Heidlera nepochybně zklamáním.

Kromě náboženských příspěvků psal také komentáře i do kulturních a politických programů, které měly vynikající úroveň. V Římě vyšlo (1978) asi nejvýraznější dílo Alexandra Heidlera: Hovory o evangeliích.

Vydal je pod pseudonymem Václav Svoboda spolu s Pavlem Skálou (Pavlem Pecháčkem). Dvousvazkový výklad biblických textů pro celý církevní rok formou dialogu mladého laika a kněze objasňuje význam Písma svatého pro lidi, kteří víru hledají.

Podle Pavla Pecháčka žil Heidler v Mnichově osaměle, starala se o něj jen paní Karasová, dobrá duše mnichovské katolické obce. Každý víkend a středy chodil do rodiny Pavla Pecháčka. Po odjezdu Pecháčkových do USA (1974) byl dost sám. Msgre ThDr. Heidler zemřel 3. srpna 1980 v Mnichově. Pohřben je na Waldfriedhofu v Mnichově.

Poměry v Heidlerově vlasti způsobily, že se život mladého teologa od základu změnil. Ze dne na den přesídlil do jiného jazykového prostředí. Již nikdy neučil na vysoké škole. A stal se v podstatě misionářem, pečujícím o krajany. Přesto i jako exulant zanechal výraznou stopu v duchovní paměti svého národa.

Spustit audio
autor: Prokop Tomek