Akutní covid-19 snižuje kvalitu i počet spermií. Do tří měsíců se to napraví, uklidňují odborníci

8. duben 2022

V každé školní třídě je průměrně jedno dítě, které přišlo na svět takzvaně ze zkumavky. Přesto úspěšnost asistované reprodukce celosvětově stagnuje – a to i přes využití moderních technologií včetně umělé inteligence. Důvodem je fakt, že páry se často začínají pro neplodnost léčit pozdě, často až krátce před čtyřicítkou. U žen ale nastává zlom v 37 letech – právě tehdy počet vajíček prudce ubývá, a zároveň zásadně klesá i jejich kvalita. Muži jsou na tom o něco lépe.

Jak ukázaly nedávné vědecké studie, u mužů, kteří prodělali covid, se mění také kvalita spermií, říká Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.

Čtěte také

„Je to opublikováno v několika prestižních vědeckých časopisech. Akutní forma covidu na spermie zcela jistě má vliv. Dochází k poklesu jak počtu, tak kvality spermií, ale do tří měsíců se hodnoty vracejí k normálu. Viděli jsme to v praxi u dárců i u části pacientů, že covid byl příčinou dočasné ztráty kvality spermií a jejich počtu,“ potvrzuje Machač.

Lékaři proto doporučují mužům po prodělání covidu s početím dítěte, ať už běžnou cestou, nebo prostřednictvím umělého oplodnění počkat.

Umělá inteligence pomáhá s léčbou neplodnosti

Zatímco mužské pohlavní buňky se každé tři měsíce obnovují, vajíčko je stejně staré jako žena. A omladit se zatím nijak nedá. Proto je důležité, aby páry, které se déle než rok neúspěšně pokoušejí o dítě, léčbu neodkládali.

Čtěte také

Na příčině neplodnosti se podílejí stejnou měrou jak muži, tak ženy, ale úspěšnost léčby ovlivňuje mnohem víc kvalita vajíčka než spermie.  

V léčbě neplodnosti se dnes uplatňuje i umělá inteligence. Dokáže z embryí vybrat to, které má nejvyšší možný potenciál. Embrya totiž v inkubátoru nonstop snímá kamera, říká specialista na reprodukční medicínu Pavel Otevřel:  

„Umělá inteligence nám umožní v současné době vyhodnotit filmový záznam pěti až šestidenního vývoje embrya. Ze znaků, které se postupně naučila, je schopna rozpoznat, které embryo má větší šanci na uchycení a které menší.“

To embryo, které umělá inteligence vyhodnotí jako nejkvalitnější, se pak vkládá do dělohy jako první. Zbylá embrya se zamrazí pro případ, že by se umělé oplodnění nepovedlo.

Čtěte také

Embrya se kultivují ve výživném médiu v inkubátoru. Trendem do budoucna je podle lékaře Štěpána Machače zjistit z výživného média přímo genetickou výbavu embrya, pokud možno bez zásahu do jeho vývoje.

„V současné době, pokud chceme zjistit, jestli má embryo správnou genetickou výbavu, musíme z jeho povrchu vzít pár buněk a z nich pak odečteme, jestli, je nebo není nositelem správné genetické informace. V budoucnu by mělo být možné zjistit to přímo z roztoku, ve kterém se embryo vyvíjí a do kterého vylučuje část DNA,“ uzavírá lékař Štěpán Machač.

Poslechněte si celou Vědu Plus.

Z krize vyvolané nedostatkem počítačových čipů by mohl světu pomoci med, tvrdí američtí vědci. Na Floridě vrcholí přípravy ke startu první mise měsíčního programu Artemis. A ve Spojených státech byla představena zachovalá fosilie dinosaura, spojená s pádem meteoritu na Zem. Končetina ještěra má na sobě i kůži.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.