Aktuality z Německa

Než odjel Gerhard Schröder na setkání v belgickém hlavním městě, kritizoval v televizním rozhovoru především neústupné stanovisko sousedního Polska, které trvá na dřívějším usnesení šéfů států a vlád unie, podle něhož má Polsko v Evropské unii mít stejný počet hlasů, jako Spolková republika a Francie, přestože má podstatně méně obyvatel. Spolkový kancléř v rozhovoru naznačil, že Německo nehodlá požadavkům Polska a Španělska ustupovat a nevyloučil možnost, že jednání v Bruselu skončí neúspěchem.

Raději žádné rozhodnutí, než špatné rozhodnutí, říká Gerhard Schröder a v tomto názoru ho podporuje nejen spolkový ministr zahraničí Joschka Fischer, ale i opoziční křesťanští demokraté a sociálové. Podle kancléře je do jara příštího roku, do voleb do Evropského parlamentu, dost času, aby se vyjasnila stanoviska obou protichůdných táborů.

Druhý problém, který by měl být o víkendu vyřešen, je dohoda rudozelené koaliční vlády s opozicí o několika reformách, které by měly být uskutečněny už od 1. ledna 2004. Jde především o daňovou reformu, která by obyvatelstvu přinesla úspory ve výši zhruba 15,5 milionu eur. Opozice, jak křesťanští, tak svobodní demokraté, sice s daňovou reformou souhlasí, ale odmítají, aby byla financována vyšší státní zadlužeností, jak s ní počítá spolkový ministr financí Hans Eichel.

Proto opozice navrhuje, aby byla současně provedena také reforma podpor v nezaměstnanosti a sociálních podpor. A předseda bavorských křesťanských sociálů, ministerský předseda Edmund Stoiber, souhlas s daňovou reformou podmínil tím, že by byla alespoň z 25 % financována tak, aby se stát nemusel více zadlužit. Zdá se však, že v takzvaném zprostředkovatelském výboru, který hledá kompromis mezi vládou a opozicí, jsou fronty tak pevné, že se nehnou ani jedním, ani druhým směrem.

Jasno by proto mohlo zřejmě přinést pouze setkání na nejvyšší úrovni. Spolkového kancléře Gerharda Schrödera a představitelů opozice, předsedkyně CDU Angely Merkelové, bavorských sociálů Edmunda Stoibera a Svobodných demokratů Guido Westerwelleho. Kancléř Schröder už veřejně prohlásil, že je ochotný se takové schůzky na jakémkoli místě Spolkové republiky zúčastnit a vše nasvědčuje, že ke schůzce dojde v neděli. Pokud by se na ní však nedosáhlo dohody, tak by připravované reformy už od nového roku v platnost samozřejmě vstoupit nemohly.

Ve stínu těchto událostí poněkud zůstal vývoj v městském státě Hamburku. Po téměř 40 letech vlády Sociální demokracie byl v Hamburku před dvěma lety vytvořen středopravý Senát v čele s křesťanským demokratem Ole von Beustem. Nyní von Beust rozhodl, že Senát podá demisi, jelikož nechtěl být vystaven neustálým kritickým výpadům bývalého senátora za populistickou Stranu státně-právní ofenzívy, Rolanda Schilla. Nové volby v Hamburku by se měly konat 29. února 2004 a předvolební boj už začal. Podle právě provedeného výzkumu by sociální demokraté získali v Hamburku 37 % hlasů a křesťanští demokraté 43 %. Jazýčkem na váze by pak mohli být zelení s odhadem asi 11 % hlasů a případně také svobodní demokraté, kteří už oznámili, že by opět vstoupili do koalice s CDU, ale kteří jsou v průzkumu pod pětiprocentní hranici, nutnou k zastoupení v Senátu.

Pokud jde o osobnosti, tak má křesťanský demokrat von Beust s 58 % sympatií značný náskok před vedoucím kandidátem sociálních demokratů, Thomasem Mirowem s 25 %. Mirow mezitím už prohlásil, že by sice rád vládl společně se Stranou zelených, ale nevyloučil ani možnost takzvané velké koalice sociálních a křesťanských demokratů. A zajímavý je rovněž postoj Strany zelených. Její představitelé v Hamburku se dali slyšet, že si dovedou představit, že by v budoucí vládě zasedali společně s křesťanskými demokraty.

"Jednou se černo-zelená koalice musí vytvořit také v některé spolkové zemi," tvrdí hamburští Zelení. Chtějí zřejmě být první v koalici s CDU, o které se už nyní uvažuje také v největší německé spolkové zemi Severní Rýnsko-Vestfálsko. Tam ovšem budou volby do zemského sněmu až v roce 2005.