AIDA odkloní planetku
Vědci nechají narazit sondu do planetky, čímž ji vychýlí z dráhy. Je to příprava pro případ, že by v budoucnu hrozilo střetnutí některé planetky se Zemí.
V pracovnách astronomických institucí se rýsuje projekt, který jako by se inspiroval žánrem sci-fi. Mise má název Asteroid Impact & Deflection Assessment (AIDA), což by se dalo přeložit jako „Mise pro srážku s asteroidem a změnu jeho dráhy“. Půjde o první takový pokus a je pochopitelné, že není možné nasimulovat si celou situaci na Zemi v laboratoři. Problematika srážek je navíc natolik složitá, že se nemůžeme spolehnout pouze na počítačové modely. Od plánů ke skutečné akci povede ještě dlouhá cesta. Na projektu spolupracuje řada institucí, jednotlivým sekcím výzkumu šéfují Evropská kosmická agentura (ESA) a Aplikovaná fyzikální laboratoř Johna Hopkinse.
Blízkozemní planetky
Většina známých planetek a dalších malých těles obíhá na drahách, které leží mezi Marsem a Jupiterem. Vedle nich ale existují planetky, jejichž dráha protíná dráhu Země, nebo se k ní přibližuje. Část z těchto těles, asi 16 %, neputuje po své dráze osamoceně, ale v doprovodu menšího souseda a společně tvoří dvojici, která by se mohla nazývat „dvojplanetka“. Právě z kategorie dvojplanetek si vybrali vědci i cíl své mise – planetku Didymos, sestávající ze dvou složek velkých 850 a 150 metrů. K Zemi se přiblíží v roce 2022 a právě v tom roce by se měla celá mise uskutečnit. Didymos ale dráhu naší planety nekřižuje, proto se není třeba obávat, že by v tomto případě mohlo dojít ke srážce.
Dvojitá mise
Projekt má dvě části, které by mohly proběhnout každá samostatně, ale právě od jejich spojení si vědci slibují zajímavé výsledky. Výpravy se zúčastní dvě jednoduché kosmické lodi. První z nich má na starosti provést náraz do asteroidu jako takový. Na své palubě nepoveze prakticky žádné vybavení kromě zařízení, které bude před nárazem posílat na Zemi fotografie. Druhá loď, která je pod patronací ESA, dostala roli pozorovatele. Před akcí zblízka prozkoumá vlastnosti planetky a pak bude z bezpečné vzdálenosti 100 km sledovat celý průběh kolize a následný vývoj. Důležitá je pro výzkum například stavba tělesa z geologického hlediska, protože struktura planetky ovlivní i její chování při srážce. Sonda má také prozkoumat, jak velký se vytvoří po nárazu kráter a co se bude dít s vyvrženinami.
Otloukánek
Je jist, že srážka se sondou vychýlí planetku z dráhy, nikdo ovšem neumí s jistotou předpovědět jak moc. I to má průzkum změřit. A proč si vědci vybrali k útoku dvojplanetku? Sonda narazí do menšího z obou dvojčat. Náraz by měl změnit rychlost, kterou kolem sebe obě složky obíhají, a to půjde změřit snáze, než změna dráhy osamocené planetky. Výsledek by měl být pozorovatelný i ze Země.
Další cíle mise
Celý projekt je více než „Armageddon“ nanečisto - známý americký sci-fi film z roku 1998. Když budeme znát průběh vesmírných srážek, pomůže to lépe porozumět například různým fázím vývoje sluneční soustavy. Vědomosti o kolizích najdou své uplatnění také, až se bude řešit, co udělat s vysloužilými satelity na oběžné dráze. Tím se možná budeme zabývat dříve než planetkami přilétajícími z hloubi vesmíru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.