Agrofert, Kreml, Nagyová, ČEZ aneb Jací jsme dnes? Jaroslav Spurný vykresluje Česko od roku 1989

29. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Havel, Klaus, Zeman
0:00
/
0:00

Jaroslav Spurný je jedním z našich nejzkušenějších a nejuznávanějších investigativců. Jeho kniha mapuje kauzy od divokých 90. let až do doby nedávno minulé. Spurný si mimo jiné všímá toho, jak se do české politiky propisuje vliv Ruska. A popisuje i erozi české demokracie. I dávnější témata totiž mají bezprostřední nebo zprostředkovaný vliv na naši současnost nebo souvisejí s obecnějšími problémy.

Spurného kniha je vlastně souhrn reálných detektivních příběhů, v nichž ale primárně nejde o potrestání zločince, nýbrž o vyšší princip. Rozkrývání temného pozadí společenského dění má především rozšířit prostor pro světlo. 

Jaroslav Spurný: Jací jsme dnes. Česko od roku 1989 očima investigativního novináře
Čte: Vladimír Krátký
Připravil: Viktor Bezdíček
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno: v Brně (2018)
Vydalo nakladatelství Torst.

Kapitoly, jejichž většinu zpracovává Radiokniha, v chronologickém řazení – na pozadí líčení novinářského provozu – mají své kouzlo pro čtenáře-pamětníka i čtenáře mladšího, který starší kauzy pamatovat nemůže.

Při čtení vzniká intenzivní pocit, že ačkoli jde o živý materiál, který se dosud ani nemohl stát předmětem historických analýz, jsou přítomné chvíle pevnou součástí vzrušujících i znepokojivých dějin.

Proruské tendence, Čunek i Nagyová

Ke sveřepě se prosazujícím motivům připomínaných kauz patří ruská stopa, kterou autor spatřuje v příběhu prvního bankovního tuneláře, v samotných počátcích ekonomického působení Václava Klause i v podivně spletitém obchodování s materiálem, jejž česká armáda vyřadila ze své výzbroje.

Proruské tendence v české politice jsou jednou z šikmých ploch, po nichž kráčíme, vedle eroze demokratických mechanismů, která se datuje minimálně od takzvané opoziční smlouvy z roku 1998 mezi sociální demokracií a ODS a jejímž aktuálním projevem je řetězec střetu zájmů dnešního předsedy vlády.

Další z podstatných motivů, důvěra v institucionální spravedlnost, vstupuje na scénu třeba s případy lidoveckého politika Jiřího Čunka nebo premiérovy sekretářky Jany Nagyové.

Z recepčního investigativcem

Svůj první novinářský text napsal Jaroslav Spurný v prosinci 1989 pro Informační servis – revolučního předchůdce časopisu Respekt – vlastně náhodou a ani ne jako novinář, nýbrž jako recepční. Z píšících členů periodika totiž zrovna nebyl nikdo, kdo by se ujal svědka, který přinesl jakési informace o StB.

Jaroslav Spurný

Trochu to připomíná slavné záskoky slavných dirigentů, jimž první ovace v zastoupení otevřely cestu k hvězdné kariéře, a to včetně výsledku. Dnes je totiž Jaroslav Spurný jedním z našich nejzkušenějších a nejuznávanějších investigativců. Prostředí politiky, organizovaného zločinu či zpravodajských služeb sleduje už bezmála třicet let. A tak se celkem přirozeně zrodila spolupráce mezi ním a nakladatelstvím Torst nad knihou Jací jsme dnes, v níž novinář vydává počet z tohoto zkoumání.

Právě rozšířit prostor pro světlo, což je cíl této knihy, je také smyslem práce investigativního novináře. Nemá být útokem na demokratický systém, ale naopak jeho obranou, jak autor výslovně podotýká v úvodu ke knize. Možná bychom mohli dodat, že tato obrana je a bude možná jedině tehdy, bude-li mít dostatek svobodného, světlého prostoru pro své působení.

Zaujaly vás postřehy investigativce Respektu?

autoři: Jaroslav Spurný , Viktor Bezdíček
Spustit audio