Agfhánci volí parlament

Dodejme ale, že být poslancem je v Afghánistánu na druhé straně vysoce rizikové povolání. Když se někomu znelíbíte, může to být životu nebezpečné. Jenom v předvolební kampani bylo zabito pět kandidátů a další čtyři členové volebních týmů. Tři novináři byli uneseni. Postřelena byla v těchto dnech ženská kandidátka v provincii Nuristán, když se její auto dostalo pod palbu neznámých útočníků. Ti posléze unesli z auta dvě další osoby, jež filmovaly kampaň. Samotná kandidátka vyvázla se čtyřmi průstřely nohy. Policejní šéf provincie neví, zda šlo o útok islámského Talibanu nebo spíš některého protikandidáta.

V této zemi tedy mezinárodní společenství buduje demokracii. Nevzdělanost je přitom daleko menší problém, než bezpečnost. OSN, která pomáhá hlasování organizovat, přišla například se systémem symbolů, jež se přidělují jednotlivým kandidátům. Volič tedy dostane do ruky jeho fotografii, doplněnou obrázkem ryby, motýla, míchačky nebo kleští. Symbolů je samozřejmě obrovské množství a kandidát si může vybrat ze tří vylosovaných návrhů.

Mnoho lidí ale vůbec nechápe, proč mají vlastně hlasovat, když teprve nedávno volili prezidenta Karzaje. Rozdíl mezi parlamentem a úřadem prezidenta jim zjevně není úplně jasný. Do toho se míchá vliv nejrůznějších klanových šéfů a boj mezi nimi. Je tedy jasné, že hodnotit se mohou afghánské volby (a jejich výsledky) jen s přimhouřenýma očima. Mimochodem, výsledky se očekávají až někdy v polovině října.

Formálně se nynější hlasování považuje za završení procesu, který měl v Afghánistánu zavést demokracii. Připomeňme, že po svržení Talibanu neexistovaly v této zemi prakticky žádné struktury, na něž by se dalo navázat. Z italského exilu se sice vrátil stařičký král, bylo ale jasné, že spojenci dají přednost systému voleného parlamentu a prezidenta.

Nejdříve byla tedy zřízena takzvaná velká džirga (jakási rada starších), v níž byli duchovní a kmenoví šéfové. Ta se dohodla na složení dočasných orgánů. Do nejdůležitější funkce dočasného prezidenta zvolila Hamída Karzaje, který pak loni v říjnu zvítězil ve volbách a koncem roku složil slib už jako řádná hlava státu. Nyní se volí dolní komora parlamentu, zvaná "Vulusi džirga" - tedy lidová rada. Následovat by měla ještě v budoucnu "Mišránó džirga", tedy rada starších, což bude horní komora parlamentu.

Obsazují se ale také místní zastupitelstva v jednotlivých provinciích. Potíž je v tom, že zatím není jasné, jaké pravomoce budou provinční rady mít. Musí to určit až zvolený parlament. Dohromady se uchází o volené posty více než pět a půl tisíce kandidátů. Mezi nimi je skoro 600 žen. Ty mají totiž určité preference. Například v lidové radě jich musí být minimálně dvojnásobek počtu provincií, tedy 68.

Na papíře bude tedy proces zavádění demokratických mechanismů zhruba skončen. V realitě má země k normálnímu fungování ještě daleko. Taliban je stále velice aktivní - hlavně na východě země. Tam se kandidáti bojí vyjít z domu na ulici. Centrální vláda nedokáže dostat zemi pod kontrolu, takže některé části si žijí zcela nezávislým životem. Organizace Human Rights Watch, sledující lidská práva, upozorňuje na to, že volby probíhají v ovzduší strachu a zastrašování ze strany místních vládců. Nejhůře jsou na tom venkovské oblasti, vzdálené od Kábulu a dalších větších měst.

Zatím není jasné, jestli získá nynější vláda podporu, aby mohla pokračovat. Jisté ale je, že obnova země postupuje pomalu. Jednou z příčin je obrovská korupce, kvůli které samozřejmě nemá současná garnitura nejlepší jméno. Další příčinou je špatná bezpečnostní situace. Na druhé straně je fakt, že Afghánistán se mění k lepšímu, ačkoliv je otázka, jaký podíl na tom vláda vlastně má.

Už to není země veřejných poprav na kábulském stadionu. Není to země, kde platí striktní zákony šárie a kde ženy nemohou pracovat ani studovat, jak tomu bylo za Taliabnu. Právě naopak, pro mnoho mladých Afghánců je možnost vzdělání prioritou při rozhodování ve volbách.

Ať už tedy dopadnou volby jakkoliv, stanou se dalším krokem na dlouhé cestě k lepším poměrům. Jak v jednom z rozhovorů pro západní média poznamenal 30-letý Džamil Karzaj (příbuzný prezidenta, který vede stranu, zaměřenou na mladé voliče), základní věci se musí řešit nyní, a jiné se odsunou do budoucnosti - například právo mladých lidí, aby rozhodovali o svém životě, nebo aby si mohli dokonce sami vybrat životního partnera. Na to si prý budou muset ještě počkat.