Agentura "Lepší zítřek"
Od ledna příštího roku by měla začít pracovat nová vládou zřízená agentura - APBSSV, čtěme jako: Agentura pro boj se sociálním vyloučením. Za tímto politicky superkorektním názvem se skrývá další pokus státní mašinerie udělat cosi s romskou problematikou.
Povinností komentátora je takovou snahu pochválit, povinností běžného občana je přinejmenším zapochybovat nad tím, zda právě toto speciální vládní komando něco smysluplného dokáže.
Jak všichni víme, s tzv. romskou problematikou, která je nesmírně členitá, vrstevnatá, a nějakým jednoduchým způsobem neřešitelná, se potýkají všechny vlády polistopadového období, a všechny bez výjimky s takřka nulovým výsledkem.
Vznik agentury je vázán na nedávné a věru nepřekvapivé oficiální zjištění, že v České republice skutečně existují ghetta, tentokrát obývaná převážně romskou menšinou. Protože by to ale asi vládním úředníkům neznělo hezky, bylo nutné vynalézt politicky korektní slovní spojení "sociální vyloučení" a poté k tomu jaksi připasovat obsah práce agentů, nasazených v boji proti němu.
Podle informací, které o plánované činnosti nově vzniklé agentury přinesla ČTK má tato (cituji): "Naučit místní samosprávu, sdružení, školy, úřady práce, firmy a obyvatele problémových lokalit spolupracovat tak, aby tyto oblasti zanikly nebo se z nich staly běžné čtvrtě". Konec citátu.
Prosím za prominutí, ale kdokoli, kdo seriózně uvažuje o mechanismech a mezilidských vztazích, které panují uvnitř a styčných okrajích těch ghett, musí považovat onen (nejspíš upřímně a ušlechtile míněný) plán za - v nejlepším případě - cosi z oblasti science fiction.
Ve zprávě, provázející oznámení vzniku agentury se též uvádí, že "v Česku existuje přes 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. Podle odhadů to může být až 80.000 lidí. Většina dospělých v těchto místech nemá práci. Rodiny bydlí často v nevyhovujících podmínkách a jsou závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve speciálních školách".
A čím se asi tak stalo, že situace dospěla k tomuto mezivrcholu? Kolik pokusů o jednak zmapování, a v souvislosti s tím také zlepšení zhoršující se situace dříve "romské menšiny", nyní "sociálně vyloučených" se už odehrálo?
Každá z polistopadových vlád vždy vytvořila nějaký ten komitét, řady odborníků věc mapovaly, tuny řešení navrženy a výsledkem je, že se (už poněkolikáté) nalije dalších několik desítek miliónů korun do pilotní akce nově zřízené agentury.
Další průběh je příslušnou vládní radou odhadován takto: Pilotní projekt proběhne v deseti vybraných lokalitách, později by se akce měla rozšířit (za finančního přispění evropských fondů) na celou republiku a cílem je, již zmíněný, buď zánik nepěkné oblasti, nebo její přeměna na normální obytnou zónu. Klíčem k úspěchu má být, podle ministryně Džamily Stehlíkové "politická vůle" samospráv.
Obávám se, že touto řečí se dá hovořit jen na vládních koberečcích. A jenom tam funguje. Dá se totiž úspěšně pochybovat o tom, že v téhle zemi existuje samospráva, která by neměla "politickou vůli" svůj speciální problém romský či těch "sociálně vyloučených" řešit. Jenže uvnitř, v těch nejméně třech stovkách chudinských domů a čtvrtí a mezi těmi odhadovanými až osmdesáti tisíci "sociálně vyloučených" se slova jako "politická vůle" vyslovují jen ve spojení s jinými, vskutku nepublikovatelnými výrazy a mají tam podobný morální kredit jako v nevěstinci sousloví "neposkvrněné početí".
Takže znovu - jako komentátor vznik agentury povinně chválím. Jako občan jsem připraven udělat cokoli, co agentuře pomůže vypracovat a uskutečnit na míru jednotlivých ghett šitý program, umožňující sociálně vyloučeným vykročit směrem k sociální nevyloučenosti, či jak to nazvat. Jako realista nemohu z mysli zaplašit poučku o dobrých (i vládních) úmyslech, jimiž bývá dlážděna cesta do pekel. Schválně, co se dozvíme o úspěšnosti nově vzniklé agentury po utracení oněch "několika desítek miliónů"?
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.