Afghánistán 2006

Situace v Afghánistánu je stále nepřehledná a zvláště na jihu země mimo kontrolu. V posledních týdnech se sice podařilo dobýt spojenými silami město Kandahar, ale pokud nedojde k posílení jednotek, budou vojáci NATO zase vytlačeni. Problém je také v tom, že podobně jako Hisbolláh operuje proti Izraeli z Libye, tak Taliban operuje z Pakistánu, kam už jednotky NATO nemohou. Pakistánský prezident Mušaraf v poslední době vzal sice na sebe odpovědnost za tuto situaci, přislíbil Američanům pomoc v boji proti Talibanu, ale je otázka, jestli tato slova dokáže proměnit v činy. V minulosti se již několikrát ukázalo, že jak někteří přislušníci pakistánských tajných služeb, tak armády s Talibanem spolupracují a třeba při pronásledování Usáma bin Ládina se několikrát ukázalo, že informace z tajných služeb unikaly a Usáma byl vždy před zákrokem varován předem.

"Z výslechů zajatců," řekl pan velvyslanec novinářům, "vyplývá, že za řadou bojů je hlavně vnitřní nespokojenost v jednotlivých místech, že jde o kmenové nesrovnalosti, tedy o konflikty, které by mohly být zvládnuty. Nejde většinou o velkou ideologii, z které se rodí sebevražedná komanda. Z těchto důvodů musí pracovat naše civilizace dvoukolejně: Na jedné straně musíme pokračovat ve velkých operacích proti jádru Talibanu, ale paralelně k tomu máme za úkol zajistit mír a jistotu obyvatelům v obcích a městech a k tomu potřebujeme rozvojové projekty, které vyžadují hodně času a peněz."

Je zřejmé, že stejně je potřeba hodně času a peněz i na výcvik armády a policie. Armáda podle pana velvyslance potřebuje nejméně dva roky a policie ještě delší dobu, než bude schopná standardních výkonů. Proto do té doby těžiště všech akcí stojí na vojácích NATO a především na Američanech, kterých je v oblasti 20 000. Pan Neumann řekl: "Srdce Afghánců můžeme získat jen tehdy, když budou moci v noci spát ve svém domě beze strachu, že je někdo rozstřílí a budou vědět, že jsme to právě my, kteří jim to umožnili." Problém je samozřejmě v tom, že víc pořádkových sil ve městech vyvolává zase odpor místních drogových bosů a kmenových milicí, které již jen svou pouhou existencí zase oslabují roli vlády. Další problém je i v tom, že stále chybějí peníze: dokonce ve chvíli, kdy s panem velvyslancem novináři hovořili, v Afghánistánu chyběly i peníze na zaplacení místní policie do konce letošního roku, ač jejich příjmy jsou na naše poměry velmi nízké. Afghánský policista vydělává měsíčně pouze 70 dolarů.

Americký velvyslanec je přesvědčen o tom, že všechna omezení pro nasazení vojáků by měla v členských státech padnout, a to prý všechny členské státy slíbily. Doslova řekl: "NATO má fundamentální povinnost v Afghánistánu zvítězit. Buďto vyhraje, nebo se jako organizace zhroutí. Národy, které nesplní svou povinnost v této misi, si budou muset jednoho dne přiznat, že selhaly. Když v zemi, kde se zrodila Al-Kajda, kde byl připravován atentát z 11. září a odkud byly plánovány útoky v Evropě, nezvítězíme, k čemu pak máme NATO? Proti komu by pak tato organizace měla bojovat? Když tady nezvítězíme stane se Afghánistáít opět domovskou vlastí teroristů, kteří na nás budou útočit jak v USA, tak v Evropě". Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .