Adam Drda: Kanada "znejistěla" - my ne?

Jako by se střetli dva rovní partneři a záleželo na tom, který z nich vyhraje, který si bude počínat obratněji. Tak ministr zahraničí Jan Kohout v neděli referoval, že Kanada v otázce zavedení víz "znejistěla", za což vděčíme jasné české pozici i tomu, že se nám podařilo získat na svou stranu Evropskou komisi.

Můžeme v tom vidět důkaz české "diplomatické šikovnosti", ale současně jde o velmi diskutabilní počínání. Podstata problému je totiž úplně jinde než v diplomacii a společný postup české vlády a Evropské komise není nic než sdílené pokrytectví. Za kanadskými snahami o zavedení víz stojí vysoký počet žádostí o azyl, které podávají převážně čeští Romové. Je nepochybné, že k tomu mají důvod. Můžeme pochopitelně tvrdit, že se jedná o ekonomické uprchlíky, kteří chtějí "vyjídat" štědřejší sociální systém, ovšem můžeme to tvrdit jen v případě, že nás těší nalhávat si nesmysly.

Česká republika je země, v níž dosáhl protiromský rasismus takřka nesnesitelné úrovně. Nejde jen o útoky neonacistických holých lebek, člověk se s odporem vůči Romům setkává na každém kroku, ve všech společenských vrstvách. Stal se něčím, co se "nosí", co je všeobecně akceptované. Žít v České republice jako Rom znamená být předem vydělený, označený, nechtěný. Je úplně jedno, jak se chováte a kde bydlíte: stejně musíte poslouchat přinejmenším urážlivé poznámky, stejně se na vás koukají skrz prsty, stejně jste "nepřizpůsobivý občan", máte problémy v praktickém životě a minimální naději na slušnou budoucnost.

Pusťte se do diskuse s průměrným českým rasistou: vždycky uslyšíte paušální blábolení o zneužívání sociálních dávek a neplacení nájemného, vždycky zjistíte, že ten člověk o věci ve skutečnosti nic neví, že jenom potřebuje svoje averse do něčeho zabalit a najít pro ně podpůrnou ideologii. Ta je pak na zhruba na stejné úrovni, jako kdyby někdo posuzoval českou bílou společnost en block třeba podle fotbalových bafuňářů, různých politických podvodníků a "ekonomických výsledků" libereckého mistrovství světa v lyžování.

Tím nemá být řečeno, že v romské komunitě není sto a jeden problém. Jen se pokouším poukázat na fakt, že Romové jsou soustavně zaháněni do ghetta a majoritní společnost na ně vznáší absurdní požadavek: chce, aby z něj vyšli a zároveň je nepřetržitě sráží zpátky, viz různá opatření typu "čunkovských" operací ve Vsetíně nebo "řápkovských" v Chomutově. Tuzemští politici bez rozdílu stran vědí mnoho let, že romský problém v České republice je jako časovaná bomba, že je to zároveň záležitost, která se neodstraní jinak, než dlouhodobou vstřícnou koncepční prací. Přitom se v tomto směru děje strašlivě málo.

A tím se dostáváme zpátky ke kanadským vízům. Evropská komise má o romské situaci v Česku velmi dobré informace (stačí vzpomenout na všechny možné unijní hodnotící zprávy). Přesto drží s Prahou jednotný postup, protože dost dobře nemůže připustit, že členská země unie porušuje pravidla, které jednotná Evropa v mnoha svých dokumentech deklaruje. Nepřipouští navzdory realitě, že Česko je země, z níž má určitá skupina lidí pádný důvod odcházet jen kvůli barvě své pleti.

Věcně vzato, kanadské úvahy o zavádění víz jsou naprosto oprávněné, protože problém si má vyřešit vyspělá a relativně bohatá Česká republika a nikoli ho exportovat jinam. Slušná diplomaticko-politická zpráva by tedy měla znít: podařilo se nám ve spolupráci s Evropskou komisí Kanaďany uprosit, aby zatím víza nezaváděli. Žádné "Kanada znejistěla" -, ale získali jsme odklad a záleží teď jen na nás.

Autor je redaktor ČRo Rádia Česko, spoluautor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století