Adam Černý: Vláda v Belgii padla kvůli sporu o imigraci

27. prosinec 2018

Když se v Evropě zmiňuje nestabilní vláda, nejsnadněji se vynoří jméno Itálie, která v poválečném období stihla ustavit několik desítek ministerských kabinetů.

Ale rekordmankou v délce vládního provizoria je spolehlivě Belgie tradičně rozpolcená mezi jazykovými komunitami Valonů a Vlámů, jejichž političtí reprezentanti například nebyli schopni v letech 2010 až 2011 sestavit vládu po celkem 541 dní. Na národnostní štěpení nyní doplatila i koalice, která spravovala konstituční monarchii od roku 2014.

Eva Hrnčířová: Zelenorudý Brusel a rozštěpená Belgie

Belgická ekologická strana Ecolo. Uprostřed dva předsedové strany Zakia Khattabi a Patrick Dupriez

Belgií projela zelená vlna. Na to, jak rozštěpená je belgická politika, je tenhle titulek po komunálních volbách až překvapivě jednoznačný.

Už na počátku si vysloužila přezdívku „vláda sebevrahů“, protože její frankofonní premiér Charles Michel byl zcela závislý na podpoře stran z druhé komunity v čele Neovlámskou aliancí NVA, která dlouhodobě prosazuje posun od federativního uspořádání státu ke konfederaci.

Kvůli svému slabému postavení si premiér vysloužil označení „loutka“, což v kombinaci s již zmíněnou nálepkou „vláda kamikadze“ nevěštilo nijak valné vyhlídky.

Navzdory tomu vydržel kabinet Charlese Michela fungovat až do letošního prosince a v sociálních a ekonomických věcech dokázal prosadit řadu užitečných změn.

Vnitřní uspořádání země

Vládní krizi odstartoval spor o smlouvu OSN o migraci podepsanou tento týden zástupci 180 států v marockém Marrákeši. Spor o podpis právně nezávazného dokumentu zažilo i Česko, ale v Belgii ho zástupci Neovlámské aliance využili ke svržení vlády.

Jan Fingerland: Jak se Belgie stala centrem džihádu

V Belgii začasl soud se skupinou islamistických aktivistů

Takový proces Belgie ještě nezažila. Před soud bylo postaveno téměř 50 mužů a žen, obžalovaných vesměs z činů souvisejících s terorismem a propagací nábožensky motivovaného násilí.

Problém imigrace má v zemi vzhledem k počtu přistěhovalců zcela konkrétní a výraznou podobu a po letošních říjnových obecních a provinčních volbách, kdy ve vlámské komunitě posílil krajně nacionalistický Vlams Belang, Neovlámská aliance potřebovala najít způsob, jak se vymezit vůči svému vládnímu angažmá, a našla ho ve sporu o smlouvu z Marrákeše.

Vzhledem k bohatým zkušenostem s vládním provizoriem dokáže Belgie měsíce zbývající do voleb překlenout, zvláště s ohledem na to, že v jejím federálním uspořádání je správa mnoha věcí delegována na provinční nebo místní úroveň.

Důležitý bude výsledek květnových voleb, v nichž se ukáže, zda se Neovlámské alianci její politický manévr vyplatí navzdory časté zkušenosti, že ti, kdo pád vlády vyvolají, z něho nedokážou těžit.

Adam Černý

Pokud by se potvrdila i tentokrát a ve vlámské komunitě by se dominantní stranou stal krajně nacionalistický Vlams Belang, mohla by se země, o níž se říká, že jediným skutečným Belgičanem je panovník, dostat do situace, kdy by musela nově zvažovat své vnitřní uspořádání.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.