Adam Černý: Německo a debata o kvótách
Když se jednání vleče, ať už mezi zeměmi, či mezi lidmi, přijde vhod změnit téma. Přesně tento postup nabídl německý ministr vnitra Thomas de Maizière na čtvrtečním setkání v Sofii.
Novinářům se svěřil, že pro vládu v Berlíně je důležitější dospět k dohodě o chystané reformě azylového systému, než se kolem dokola točit na tématu kvót, podle nichž mají být přerozdělováni uprchlíci ze zemí, kde se jich nahromadil velký počet.
Zmíněný systém byl sice schválen, ale některé země, včetně Česka, pro něj nejenže nehlasovaly, ale navíc ještě odmítly se schválenými pravidly řídit. Některé si však počínaly obratně a jiné jako třeba právě Česko vsadily na přímý bojkot.
Ale například Slovensko, které kvóty kritizovalo, si vystačilo s tím, že donekonečna prověřovalo, zda jsou případní uchazeči o azyl tábořící v Řecku či v Itálii z bezpečnostního hlediska vhodní. I když takový postup by se dal označit za obstrukci, vládě v Bratislavě se vyplatil, protože na rozdíl od Prahy ji nehrozí peněžní sankce za porušení dohodnutých pravidel.
Odmítavý postoj vůči kvótám hlavně ze středoevropských zemí nebyl jediný problém blokující debatu o reformě azylového systému. Stejně, ne-li mnohem důležitější, je, že systém založený na přerozdělovacích kvótách nefungoval.
Problém řešit společně
Zaprvé, ačkoli se počítalo, že se postupně přemístí na 160 tisíc azylantů, nakonec jich bylo pouze něco málo přes 25 tisíc, tedy zlomek z původně předpokládaného počtu.
Zadruhé, přerozdělování uprchlíků nepočítalo s tím, že i ti uprchlíci, kteří utíkají před humanitární nebo válečnou katastrofou, se budou snažit dostat do zemí bohatších nebo s celkově vstřícnějšími podmínkami.
Nefunkčnost kvót spolu s jejich odmítáním zeměmi Visegrádské čtyřky, k nimž se v poslední době připojila vláda ve Vídni, měla dva důsledky. Jednak se zablokovala debata o reformě azylového systému, který země uvnitř schengenského prostoru, kde jsou zrušeny hraniční kontroly, potřebují, jednak neúměrně zatížila státy na jižní hranici Evropské unie, především Řecko a Itálii.
Pokus spolkové vlády nynější situaci odblokovat je proto třeba vítat, ale zastánci kategorického odmítání jakýchkoli uprchlíků by ho neměli přeceňovat. Největší zastánce kvót, Berlín, sice veřejně připustil to, co kritici kvót tvrdí dlouho, totiž že nefungují, zároveň je zřejmé, že země v schengenském prostoru musejí najít dohodu, jak napříště problém uprchlíků společně řešit.
I ministr de Maizière v Sofii podotkl, že otázka, co si počít, pokud by se měla vlna uprchlíků opakovat, by se měla řešit až na konci debat, ale že na ni bude nutno odpovědět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.