Adam Černý: Junckerova Evropská komise se rýsuje

Největší novinkou má být posílení role místopředsedů, kteří by napříště měli mít dohled nad skupinami rezortů či zdvořileji řečeno převzít za ně odpovědnost. Takové uspořádání by mělo jednu výhodu. Umožnilo by vypořádat se s rostoucím počtem členů Evropské komise, kterých je takřka třicet, takže se pro ně někdy obtížně hledá vhodná role.

Posílit roli místopředsedů ovšem znamená vnést mezi členy Evropské komise, mezi nimiž platí především při rozhodování princip rovnoprávnosti, ještě více nepřiznané hierarchie. To je hlavní důvod, proč se národní vlády pouštějí do diplomatických manévrů, jakých jsme svědky i toto léto. A pokud místopředsedové či místopředsedkyně fakticky posílí, lze se nadít, že při obsazování další komise za pět let bude soutěž o příští komisařské funkce mezi jednotlivými zeměmi ještě urputnější.

Čtěte také

Tato perspektiva se zdá ještě vzdálená, protože nyní chtějí členské země unie hlavně vědět, jaké funkce jejich kandidátům a kandidátkám Jean-Claude Juncker nadělil. Pro Česko jsou dobrou předzvěstí čerstvé dohady, že jeho nynější ministryně pro místní rozvoj by měla získat rezort dopravy. Za nepříliš prestižně znějícím označením totiž nelze hledat kohosi, kdo má v našich domácích poměrech na starosti evropskou verzi Českých drah, ale spíše výběr a financování dopravních, ať už dálničních či železničních, staveb důležitých pro celý kontinent.

Na potvrzení neoficiálních informací si počkáme až do příštího týdne, ale už nyní je lze brát za indicii, že Praha vzhledem ke svým předpokladům dosáhne při obsazování Junckerovy komise na meze svých možností. Protože nelze přehlédnout, že čeští politici dlouhodobě nedoceňují, jak důležité je připravovat vhodné, to jest kvalifikované kandidáty na nejrůznější místa v Evropské unii.

Evropský parlament|foto: europa.eu

Neblaze se tu projevuje návyk pojímat tento výběr pouze jako prodloužení domácí tradice, kde profesní odbornost a připravenost ustupuje zájmům jednotlivých stran postarat se o své zasloužilé ovečky. Škodlivost této krátkozrakosti vidíme ve srovnání s Polskem, které pro svého premiéra získalo funkci takříkajíc „evropského prezidenta“, a protože nabídlo několik dalších připravených kandidátů, může navíc doufat, že některý z nich se dočká důležitého rezortu v Evropské komisi. Pokud si Česko nechce zopakovat své letošní trápení, mělo by s nápravou začít právě teď.