Absolventi chtějí být praktickými lékaři. Peníze nejsou hlavní motivací, říká předsedkyně Mladých praktiků
Na začátku týdne to vypadalo, že se stovka čerstvých absolventů nebude moci stát praktickými lékaři. Ministerstvo zdravotnictví ale následně změnilo podmínky pro dotace na rezidenční místa a tvrdí, že situaci budoucích praktiků chce řešit. Nehrozí ale stále, že absolventi skončí na úřadech práce, nebo v zahraničí? „Situace se zdá být lepší, ale ještě není úplně vyhráno,“ říká předsedkyně Mladých praktiků Markéta Pfeiferová.
1. července totiž vešla v platnost novela zákona, která mění podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů. Absolventi, kteří se nezapsali do oboru všeobecné praktické lékařství do 30. června, se tak už letos nemohli ucházet o dotovaná rezidenční místa.
Absolventi se o změně dozvěděli až po vydání výkladu zákona, tedy až tři týdny po konci lhůty. Navíc spousta z nich promovala až v červenci, takže se nemohli zapsat.Markéta Pfeiferová
Pro absolventa představuje studium tříletého postgraduálního programu pro praktické lékařství velkou investici. „Bez dotace ve výši 1,4 milionu korun by nemohl tuto postgraduální přípravu ufinancovat. Pokrývá náklady i mzdu, jinak by ten člověk musel platit za to, že pracuje v nemocnici nebo je na stáži v ordinaci praktika,“ přibližuje Pfeiferová.
Podle ministerstva zdravotnictví vznikl problém nedopatřením, které se obratem snažilo napravit. O rezidenční místa se tak nyní můžou opět ucházet všichni letošní absolventi lékařský fakult, kterých se vzdělávací program týká. „Ministr Miloslav Ludvík slíbil, že neutrpí časovou ani finanční újmu. Zatím ale máme jen slovo ministra,“ dodává.
Praktiků bude dost
Podle Pfeiferové je mezi absolventy lékařský fakult zájem o kariéru praktického lékaře. „A v posledních letech stoupá. Chodíme přednášet na univerzity a snažíme se mladším kolegům obor představit. Poptávka je velká, máme sto rezidenčních míst, ale zájemců je více. Je dobře, že si školitelé mohou vybírat ty nejlepší,“ říká Pfeiferová.
Podle ní je to dostatečné množství na to, aby systém zůstal stabilní a zároveň aby je starší lékaři zvládli školit. Rezidenčních míst by mohlo být i o něco více, záleží ale na financích, které na to ministerstvo zdravotnictví uvolní.
V regionech chybí specializovaná péče. Situaci nezachrání, když tam praktický lékař bude jen s tlakoměrem a fonendoskopem. Nemůže tam být na všechno sám a suplovat nejrůznější zdravotnické specializace.Markéta Pfeiferová
Jsou právě peníze důvodem, proč praktičtí lékaři nechtějí odcházet z velkých měst do regionů? „Musí uvažovat šířeji. Zda tam partner najde práci, kde budou děti chodit do školy, jaká je dopravní obslužnost. Kraj mu musí vytvořit podmínky, aby měl kam poslat pacienta na rentgen, sonograf nebo k chirurgovi,“ upozorňuje.
O penězích to není
Ministerstvo zdravotnictví se problém chybějících praktiků v regionech snaží vyřešit dotacemi, podle informací Hospodářských novin ji ale loni dostali jen dva lékaři a stejně je tomu i letos. Dotace ve výši půl milionu korun má jít na vybavení ordinace a část platu zdravotní sestry. Proč je o to tak malý zájem?
„Tato dotace je vypsaná na velmi specifická místa, opravdu příhraniční a horské oblasti. Žádat o dotaci není jednoduché, ale peníze nejsou hlavní motivací. Začít by se mělo u těch, kteří z daného regionu pocházejí. Myslím, že v řadě z nich je touha svému kraji pomoci, my se je k tomu budeme snažit pozitivními příklady přivést,“ uzavírá předsedkyně Mladých praktiků.
Proč praktici odmítají sloužit na ambulancích? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.