67 nových galaktických gravitačních čoček

21. únor 2008

Astronomové objevili 67 nových galaktických gravitačních čoček. Zejména díky Hubblově vesmírnému dalekohledu se tak podařilo odhadnout, kolik těchto vesmírných jevů je na celé obloze. Čočky umožňují pozorovat mladé galaxie a rozložení temné hmoty ve vesmíru, a z toho odhadovat jeho vývoj.

Před týdnem byl zveřejněn objev jedné z nejvzdálenějších galaxií ve vesmíru. Ta je vidět jedině díky efektu tzv. gravitační čočky, kterou vyvolává bližší kupa galaxií. Světlo vzdálené galaxie je ohýbáno, tím zesíleno a soustředěno směrem k Zemi. Tento jev tak astronomům slouží jako obrovský vesmírný dalekohled ukazující nejmladší objekty vesmíru.

Hledání čoček
Galaktické gravitační čočky jsou pro vědce tedy velice důležité a využijí každou, kterou objeví. V rámci projektu COSMOS se tým Nicka Scovilla z Kalifornského technologického ústavu pokusil odhadnout, kolik takových gravitačních čoček můžeme na obloze teoreticky pozorovat. Vybrali si na obloze oblast o rozměru asi devítinásobku plochy měsíčního úplňku a sledovali ji pomocí mnoha špičkových dalekohledů včetně vesmírných teleskopů HST a Spitzerova, družic XMM-Newton a Chandra a pozemních dalekohledů VLT, Subaru a CFHT.

Pro HST je pozorování gravitačních čoček jen jedním z mnoha vědeckých programů

Především pozorování Hubblova dalekohledu ve vysokém rozlišení ukázala nejlepší výsledky. Tyto snímky analyzované francouzskými a německými vědci odhalily dokonce hned 67 nových gravitačních čoček. Ukázalo se, že jako gravitační čočky působí nejčastěji galaxie eliptického tvaru, ve kterých je málo plynných i prachových částic. Naopak galaxie složitých tvarů, třeba se spirálními rameny, ohýbají světlo složitěji a efekt gravitačního ohybu světla je nesourodý.

Čtyři z nově objevených gravitačních čoček byly úplné. To znamená, že světlo vzdálené galaxie rozprostřely do pravidelného a úplného prstence kolem galaxie bližší. Tento tzv. Einsteinův prstenec je velmi vzácný, protože pro jeho vznik je zapotřebí, aby obě galaxie byly přesně za sebou.

Schema vzniku gravitační čočky

Půl milionu na celé obloze
Najít a poznat gravitační čočky nebylo vůbec lehké. Neexistuje na to žádný program, a tak vědci museli prohlížet okem jednotlivé snímky projektu COSMOS a hledat podezřele zakřivené obrazce galaxií. V katalogu projektu měli 2 miliony galaxií a prohlíželi okolí jen vybraného množství. Na základě svých zkušeností chtějí naprogramovat software, který dokáže najít gravitační čočku na snímku sám. Tím by bylo možné jednak prohlédnout všechna data projektu COSMOS a i do budoucna provádět hledání nových čoček automaticky.

Astronomové si dokonce troufli udělat odhad, kolik galaktických gravitačních čoček je rozeseto po celé obloze. Došli k velkému číslu - mělo by jich být kolem půl milionu. Studium těchto čoček pomůže zjistit rozložení temné hmoty kolem galaxií. Větší množství pozorování pak pomůže lépe předpovídat i vývoj vesmíru jako celku.

Kupa galaxií Abell 2218 působí jako gravitační čočka
autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.