65. výročí Operace Valkýra

Stauffenberg byl součástí skupiny důstojníků, která už od konce prohrané bitvy u Stalingradu přestala věřit Hitlerově neomylnosti. První pokus, takzvaný "lahvový" atentát na jaře 1943 neuspěl. Nálož, uložená v lahvi od koňaku na palubě Hitlerova letadla nevybuchla.

Stručně k původním záměrům spiklenců. Španělský publicista Jesús Hernández ve své knize Operace Valkýra přibližuje záměry následovně. Stauffenberg a generál Olbricht se hodlali pokusit po eventuálním svržení Hitlera uzavřít příměří se západními mocnostmi. Požadovali mimo jiné zastavení bombardování Berlína, ukončení příprav na vylodění spojenců. Zároveň chtěli udržet vojenskou moc na Východě a hodlali se zříci veškeré okupace. Německo si ale mělo podržet Rakousko a Sudety. Alsasko a Lotrinsko měly mít širokou autonomii. Slibovali také soud se zločinci proti lidskosti a spolupráci na obnově Evropy.

Citovaný plán vznikl už v květnu 1944. Pučisté se poněkud naivně domnívali, že se jim podaří přesvědčit Británii a Spojené státy ke spojenectví a společnému boji proti Stalinovi. Přes Švýcarsko se odpůrci Hitlera pokoušeli sondovat stanovisko Londýna. Spojenci se ale od počátku stavěli proti nové německé vládě odmítavě. Jak vyplývá z dokumentů, především britskému premiérovi Winstonu Churchillovi záleželo především na naprosté porážce Německa. V Londýně myšlenka na možnou podporu pučistů od první chvíle narazila na nezájem.

Když 20. července 1944 vybuchla v Rastenburgu Staufenbergem doručená aktovka s náloží, byly válečné události pro Německo ještě kritičtější, než v době přípravy plánu. Především proto, že se 6 týdnů před tím v Normandii vylodily spojenecké jednotky, čímž padla možnost realizace jednoho z hlavních požadavků atentátníků. Říše byla drcena jak z východu, tak i ze západu.

Už od padesátých let se zejména v Německu objevily pokusy 20. červenec glorifikovat. Stauffenberg se stal alespoň podle knih hrdinou a nesmiřitelným bojovníkem proti nacismu. Připomeňme například loňský film Valkýra, kde Staufennberga ztvárnil až překvapivě přesvědčivý Tom Cruise. Připustíme li, že Stauffenberg nacistou zřejmě nikdy nebyl, hodlal se atentátem a následným pučem spolu se svými spřízněnci pokusit docílit pro Německo příznivější podmínky stejně neodvratitelné kapitulace.

Nešlo rozhodně o pokus o likvidaci německé válečné mašinérie jako celku. U moci by v každém případě zůstali vojáci. Pokud by se jí nechopily jednotky SS, čemuž chtěli atentátníci zabránit. S odstupem 65 let můžeme téměř s jistotou říci, že by se pučistům nepodařilo průběh 2. světové války zvrátit, což se zejména dříve v některých studiích objevovalo. 20. července 1944 selhal poslední z celkem dvaačtyřiceti plánů na zabití Hitlera. Kruté následné represe bezprostředně postihly na 5 000 lidí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .