2000 let od bitvy v Teutoburském lese

K tématu si můžete poslechnout Vstupte! s doc. Vladimírem Salačem.

Pro Římany tragédie a definitivní ztráta území na pravém břehu Rýna. Pro Germány počátek svrchovanosti. Tak interpretují německé učebnice dějepisu už od 18. století krvavou bitvu mezi římskými legiemi pod velením Publia Quintilia Vara a vojskem germánských kmenů vedeným mladým náčelníkem Arminiem. Málo prozíravý, avšak o to ambicióznější Varus padl do důmyslné léčky. Odhaduje se, že během třídenních bojů padlo v září roku 9 n.l. v Teutoburském lese na 20 000 římských vojáků. Sám Varus spáchal sebevraždu.

Po staletí rostl v Německu mýtus o tom, že Arminiovo vítězství vyhnalo Římany z oblasti na sever od Rýna. Skutečnost však byla poněkud složitější. Němečtí historici využívají blížícího se dvoutisícího výročí bitvy k tomu, aby uvedli mýty na pravou míru. I po porážce v Teutoburském lese si udržel Řím nad germánskými kmeny značnou moc. Nadále dosazoval náčelníky kmenů, které zachovaly Římu loajalitu, a podnikal trestné výpravy ke kmenům, které odmítaly poslušnost. Velitelé těchto výprav už neopakovali Varův tragický omyl.

Když v roce 14 n.l. umíral císař Augustu, počítal germánská území k nedílným součástem římské říše. A nebylo to jen zbožné přání stárnoucího vladaře. Římskou nadvládu stvrzují nejen dobová svědectví, ale i archeologické nálezy. Římané sice prohráli jednu velkou bitvu, ale diplomacií a obchodem si i nadále udržovali nadvládu nad rozsáhlým územím sahajícím až k Labi. Vzbouřenecké kmeny byly příliš slabé, než aby představovaly pro Římany závažnější hrozbu.

Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 22.5.2009.