160 let od objevu Neptunu
Koncem září uplynulo 160 let od objevu planety Neptun. Je to příležitost shrnout si, co se o planetě za tu dobu podařilo zjistit. Neptun je osmá a po vyřazení Pluta také nejvzdálenější planeta od Slunce. Pojmenován je podle starořímského boha moří a vodních živlů Neptuna.
Existenci planety předpověděli francouzský astronom Urbain Le Verrier a anglický astronom John Couch Adams na základě odchylek v pohybu Uranu. Podle jejich výpočtů byl potom objeven koncem září roku 1846 německým astronomem Johannem Gottfriedem Gallem. Bylo to považováno za obrovský úspěch tehdejší astronomie.
Neptun je svým vzhledem, velikostí a hmotností jakýmsi dvojníkem Uranu. Ale atmosféra Neptuna je o mnoho bouřlivější a proměnlivější než atmosféra Uranu. Mraky různé výšky jsou v něm unášeny rychlostí více než 1 000 km/h. Zajímavým jevem je velká tmavá skvrna, široká jako naše Země. Je to obrovský vír, otáčející se rychlostí více než 600 km/h. V největší výšce obrovskou rychlostí prolétají malé jasné obláčky, o kterých se domníváme, že jsou tvořeny ledovými krystaly metanu.
Neptun je velmi daleko od Slunce, a proto dostává 900krát méně sluneční energie než Země. Zajímavostí však je, že vyzařuje asi třikrát více energie, než přijímá. V současnosti zdroj této vyzařované energie vědci neznají. Vyzařovaná energie však vysvětluje existenci bouřlivých procesů v atmosféře Neptuna.
Americká sonda Voyager 2 roku 1989 pomohla objevit tři prstence okolo planety. Jsou velmi nevýrazné a tenké. Neptun má 8 pojmenovaných měsíců a největší z nich je Triton. Je to nejchladnější těleso pozorované ve Sluneční soustavě. Teplota jeho povrchu je -228 °C. Kromě Tritonu a dalšího původně známého měsíce Nereida byly všechny ostatní objeveny sondou Voyager 2 v průběhu jeho průletu okolo planety před dvaceti lety. Dalších 5 dosud nepojmenovaných měsíců bylo objeveno v letech 2002 a 2003. Celkem jich je tedy známo 13.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
