Zubaři z mladší doby kamenné

24. září 2010

Neuvěřitelný nález vydalo pohřebiště z pákistánské lokality Mehrgarh, kde byly v rozmezí let 7000 př. n. l. až 5 500 př. n. l. pochovány přinejmenším tři stovky raných zemědělců. Tým vedený Robertem Machiarellim z univerzity ve francouzském Poitiers nalezl u devíti pohřbených osob neklamné stopy po "vrtání" i poměrně rozsáhlých zubních kazů. O svém nálezu referuje mezinárodní tým složený z odborníků z Francie, Itálie a Mexika v prestižním vědeckém časopisu Nature.

Historie osídlení Mehrgarhu sahá daleko do pravěku. Po dlouhá tisíciletí tu sídlily lovecko-sběračské populace, které v mladší době kamenné přešly na usedlý život zemědělců. Obyvatelé tohoto balúčistánského kraje pěstovali především pšenici, ječmen a bavlnu a z hospodářských zvířat chovali skot.

Změna jídelníčku a konzumace stravy bohaté na cukry s sebou přinesla prudký nárůst výskytu zubních kazů. Tento trend je patrný na mnoha sídlech neolitických zemědělců. Lidé Mehrgarhu se s ním však vypořádali zcela jedinečným způsobem. Těžili z bohaté kulturní tradice a rozvinuté řemeslné výroby. Dlouhou historii měla v této lokalitě výroba ozdob z kostí, mušlí, mastku, vápence, tyrkysu či karneolu. Lidé z těchto přírodních materiálů vyráběli korálky, které pak provrtávali jemnými pazourkovými vrtáčky. K pohonu této primitivní zubní vrtačky používali luku s volnou tětivou. Některý ze zručných výrobců pravěké "bižuterie" si zřejmě troufl i na jedny z prvních známých stomatologických zákroků. Pomocí primitivního vybavení začal odstraňovat zubní kazy - lidově řečeno "vrtal zkažené zuby". Metodami experimentální archeologie si členové Machiarelliho týmu ověřili, že odvrtání kazu jemným pazourkovým vrtáčkem trvalo zručnému řemeslníkovi asi jednu minutu.

Zubařská praxe v Mehrgarhu vzkvétala. Někteří z tamějších obyvatel měli vrtáno více zubů, jiní měli opakovaně vrtán jeden a tentýž zub. Průměr vyvrtaných "děr" se pohybuje od 1,3 do 3,2 mm. Sahají do hloubky 0,5 do 3,5 mm. Pravěký zubař stěny odvrtané dutiny dále upravoval dalšími nástroji - přiřezával je či vyškraboval. Stopy po otěru na okraji dokazují, že zákrok byl proveden za života pacienta a člověk pak na takto léčený zub nějaký čas kousal. Velkou záhadou zůstává, zda pravěcí stomatologové používali nějaké "plomby", a pokud ano, z jakého materiálu je zhotovovali. Po plombách není dnes ve vyvrtaných zubech ani stopy. Vrty ale sahaly hodně hluboko a často zasahovaly až do citlivé partie zubu. Proto považuje Machiarelliho tým zhotovování plomb za vysoce pravděpodobné.

Před 6 500 roky mehrgarhští pravěcí zubaři svou živnost z neznámých důvodů zrušili. Lidem pohřbeným v následujících staletích už se v této oblasti o zuby zjevně nikdo nestaral. Pravěcí stomatologové rozhodně nezavřeli ordinace pro nedostatek pacientů. Zubních kazů měli tamější obyvatelé stále dost a dost. Nepravděpodobný je i "technologický výpadek", protože výroba vrtaných korálků v Mehrgarhu dále pokračovala. O důvodech zániku mehrgarhské "stomatologické školy" se proto můžeme jen dohadovat.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka